GHAZEL.

Jaroslav Vrchlický

Vždy někdo chválí a vždy někdo haní, vždy někdo útočí a někdo brání, vždy někdo chystá lék a v téže chvíli zas jiný bez ohledů tebe raní. Vždy někdo zboří, jak jen pérem trhne, co po léta jsi stvořil v namáhání. Vždy někdo svírá pěst a vraští čelo, a někdo ruku tiskne v usmívání. Vždy někdo hází blátem, a vždy někdo zas kaditelnou hourá v horování. Toť tvoří právě celý život lidský a jeho běh a jeho kolotání. Jen mudrc stojí pevný v středu toho, jej čest se netkne ani pomlouvání, jeť v hrudi vlastní celá jeho cena a jeho vavřín v ňader čistém plání. On k vůli zábavě i hanu vítá, jeť požitek jen moudrém ve střídání. I datle přejedí se, sorbet sladký, v ješitnost dobré pepře zaštípání: Jen rovnováhu ve všem a pak za vše zas plně dávat s otevřenou dlaní!

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

191. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rada. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ta hora budiž svatá nám (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. VII. Učitelům kmetům. (Jan Vřesnický)
  4. VI. Nechať proto drůbežního moru (Jan Pravoslav Koubek)
  5. Dvě sloky o štěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  6. K vůli rýmu. (Xaver Menhard Litoměřický)
  7. Nová láska, nové živobytí. (Simeon Karel Macháček)
  8. UMÍRAJÍCÍ VČELE. (Ferdinand Tomek)
  9. LXXX. Vůle. (František Matouš Klácel)
  10. XC. Nevěřte pěvcům na slovo (Jan Duchoslav Panýrek)