PŘÍMĚŘÍ.

Jaroslav Vrchlický

Cos mezi nás a ideál se staví, jak onen křivý tvor, jejž Gynt kdys viděl, to z cesty nehne se, náš mozek tráví, až člověk by se za svou mdlobu styděl. Znáš síly své a znova zas je měříš, zříš metu svou – a nelze dospět k cíli; sta hadů pochyb syčí, sotva věříš, ach, slova! slova! všecky naše síly! Pak naposledy mlčení ti zbývá, jen lze-li s humorem se dobrat hrobu a druhu zatleskat, jenž slušně zpívá – však mlčet sám – svou neprozradit mdlobu...

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

82. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIV. Neklňte těm, kdož se ještě smějí (Antonín Klášterský)
  2. ZA VILÉMEM MRŠTÍKEM (Antonín Klášterský)
  3. MARNÁ MUKA. (Zikmund Winter)
  4. V těch dobách těžké zkoušky, drahá, (Jaroslav Vrchlický)
  5. Sonet z literárního života českého. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jak vyslovit... (Jaroslav Vrchlický)
  7. Resignace. (Jaroslav Vrchlický)
  8. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  9. AŽ ZAVRU OČI... (Josef Svatopluk Machar)
  10. JEDNOMU Z MNOHÝCH. (Viktor Dyk)