Žalm chudých.

Xaver Dvořák

Jak chmúrné mračno, příboj mořských vod náš vzrůstá bědný voj a temný rod; jsme děti bídy, lidstva povrhel, toť Kaina znak, jenž hoří z našich čel; náš křik a vzdech až k nebi vstoupá výš: „Ó výšin Jehovah, zda neslyšíš? pod tíží kletby skláníme svou šíj a blaha neznáme, cos řek nám: žij! my nevíme, co štěstí úsměv je, nám není lásky, není naděje; jdem žití brázdou, jako chodí vůl, co květ mu, slunce – zná jen pána hůl; od vzlyků teskných zprahlý jest náš ret, od prahu boháčů nás honí zpět; chléb, po němž prahneme; psům dobrý dosť, jenž hadry naše rvou a naši kosť; nám bájí jest i klidný spánku sen i do snů provází nás žal a sten; nám úzkosť poduškou, hnůj lůžkem zas, to země dá a nebe déšť a mráz; svých dětí slzou konejšíme hlad – kdo za to může, že jich rod jest klat; jich pláč a štkání srdce naše rvou, zřít musíme, jak v loktech našich mrou“... Jest život dlouhý nám a štěstím rov, a proto toužíme v ten tichý krov; jsme děti zmaru – zmaru jdeme vstříc, bez bázně hledíme vždy smrti v líc: Ta soucit má – a před ní prchá žel, v ní Bůh se sklání k nám – náš spasitel.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

620. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. My mnoho slov jsme mluvili (Petr Křička)
  2. ŠELESTÍ LUPENÍ. (Antonín Sova)
  3. Dláždění deštěm se lesklo. (Viktor Dyk)
  4. List. (Augustin Eugen Mužík)
  5. ZPĚV HLADOVÉHO SRDCE. (Lev Blatný)
  6. I. Dvě tato pouze slova na obálce (Jaroslav Vrchlický)
  7. TICHÉ MĚSTO (Otokar Fischer)
  8. RORATE! (Xaver Dvořák)
  9. Tak sami. (Hanuš Jelínek)
  10. MLHA NA HORÁCH (Viktor Dyk)