VII. Já bděl jsem dlouho v noci sám a sám.

Jaroslav Vrchlický

Já bděl jsem dlouho v noci sám a sám. Svou osiřelost hvězdám jsem žaloval a tmám. Co hvězdy, když v svém srdci jen jedno slunce mám? Já bděl jsem dlouho v noci a ve dne chodím zpit, já chtěl bych stále, stále po Tvém boku dlít, v Tvé dívati se oči a jen Tvůj úsměv pít. Já bděl jsem dlouho v noci a budu bdíti zas, a usnu-li, tu sníti, že líbám jen Tvůj vlas, jenž jak plášť hvězdných stínů se na mém čele třás. Já bděl jsem dlouho v noci a ve dne chodím zpit, a budu bloudit světem a budu muset žít bez Tebe a přec s Tebou a v Tobě – jaký cit! Já bděl jsem dlouho v noci a vím, Ty rovněž tak, a nemůžem si zlíbat navzájem tvář i zrak a musíme jen toužit a hledět do oblak. Já bděl jsem dlouho v noci, ó znamení mi dej! Když otevírám okno, vánkem se u mne chvěj a prvním květem spadlým mi čelo zulíbej!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

507. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  2. Krásný večer. (Stanislav Mráz)
  3. HVĚZDÁM! (Jaroslav Vrchlický)
  4. Milostpaní. (Bohdan Kaminský)
  5. CHYTRÉ SLUNCE. (Adolf Heyduk)
  6. Apostrofa. (Jan Červenka)
  7. Nikdy víc. (Adolf Heyduk)
  8. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. X. Rád za soumraku, hlavu ve dlaň chýle, vzpomínám, (Josef Kubelka)