Apostrofa.

Jan Červenka

Dej v dlaň mi svou ruku, ať srdce věří, že hvězdy tvých očí neklamou, když denně noci tmou mi na cestu svítí z tvých dveří. Jen hleď mi tak v oči, ať mohu říci, že věřiti lze i loktům tvým, když ke rtům plamenným mou hlavu si přivineš snící. V mé bude-li pevnou tvá ruka vřelá a zraky tvé ohněm budou plát, jdi! Víc tě nechci znát! Jdi! Pak jsme si rovni již zcela! Však budou-li chvět se jak lístky květů tvé prsty i víčka očí tvých... jsi čistá jako sníh! Jdi! Nejsem víc hoden tvých retů!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

12. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba. (Julius Alois Koráb)
  2. BOHYNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Rozplynutí. (Beneš Grünwald)
  4. VII. Já bděl jsem dlouho v noci sám a sám. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 80. Z tvých očí ondy žhavé hvězdy slétly (Adolf Heyduk)
  6. HOŘEC. (Herma Pilbauerová)
  7. CHYTRÉ SLUNCE. (Adolf Heyduk)
  8. SLOKY. (František Kvapil)
  9. MAŘENCE. (Adolf Brabec)
  10. X. Rád za soumraku, hlavu ve dlaň chýle, vzpomínám, (Josef Kubelka)