XXVIII. BALLATA O SNĚHOVÉ VÁNICI NA JAŘE.

Jaroslav Vrchlický

Sněhové vločky ve vzduchu víří, tento však vonný je, měkký a slunný, vánicí kmitá to zlaté jak struny, ve kterých ruka vichřice víří! Zda je to poslední útok snad zimy, fialkám cestu stěžovat darmo? Ó pak je marný! Sněhovým prachem skřivan, slyš, trilky ozval se mdlými, pod ním své řeka shazuje jarmo, plane svět leskem a nachem! Duše má, vzchop se a nechvěj se strachem! Jako tím sněhem skrz tvůj bol těsný blýská juž pozdrav jásavé Vesny, všecko jím roztaje, všecko se smíří!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

15. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)
  4. Leden (Stanislav Kostka Neumann)
  5. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  6. MORAVA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. Chata. (Matěj Anastazia Šimáček)
  8. V. Jde zima, jde. – Strom holý k nebi pne se, (Herma Pilbauerová)
  9. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  10. ať... (Stanislav Kostka Neumann)