Zem opustili bozi Pouze jeden(J5f)
v té chvíli kdy Pan velký umíral(J5m)
na víčkách člověka dlel dobrý spánek(J5f)
Ten zůstal a s ním bohů celý eden(J5f)
ten stačil aby z noci po červánek(J5f)
v pouť strastnou květů člověk nasbíral(J5m)
Je krásný dojemný je sladký svatý(J5f)
na kmeta tváři konec písně jest(J5m)
na dívky líčku sňatek lásky blaha(J5f)
jím děcku otvírá se palác zlatý(J5f)
v něm pravda mysliteli kyne naha(J5f)
má v ruce mák a v očích plno hvězd(J5m)
Je loďkou Charonovou v klidu kraje(J5f)
je světla paprsk po němž k světlu výš(J5m)
tlum andělů si duše vytahuje(J5f)
na struny stkané z dívčích vlasů hraje(J5f)
po vlnách zapomnění tiše pluje(J5f)
a v ruce drží chladnou zlatou číš(J5m)
Je oknem jímž v svět nestvořený dívá(J5f)
se duch jejž znavil událostí vír(J5m)
a zkad se zjevy budoucnosti noří(J5f)
je mystická klec v níž sen ptáče zpívá(J5f)
je tmavá noc v níž zárodek je k zoři(J5f)
jíž v klíně leží příštích květů pýr(J5m)
Je kraj pln hlubokých a svěžích stínů(J5f)
kde zlato čilimníků a myrt sníh(J5m)
jen prší v hustou trávu nesšlapanou(J5f)
a jeho doušek podobá se vínu(J5f)
a kapky medu s jeho prstů kanou(J5f)
v něm stromu šum a hrdliček zní smích(J5m)
Je největší to dobrodinec světa(J5f)
zvlášť zatemní li okna zjevů tak(J5m)
že duši kolem pohltí tma hustá(J5f)
kdy v jeho stínu anděl smrti slétá(J5f)
a jakby dívka líbala ti ústa(J5f)
ven duši láká jak volavý pták(J5m)