Svatvečer.

Jaroslav Vrchlický

Teď na dny svého žití, jež kloní se již v šer, chci spokojeně zříti jak v tichý svatvečer. Dozněly bouře divé a já tu zůstal sám, jen slední blesky křivé kams’ letí ku horám. Však z údolí květ dýchá i ptačí slyším hlas, a moje duše zticha se umí modlit zas...

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

271. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  2. SLAVNOST JARA. (Zikmund Winter)
  3. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. XVIII. ZAVEDENÝ OVČÁK. (Petr Křička)
  6. Deštivá noc. (Julius Alois Koráb)
  7. FINALE (Vladimír Frída)
  8. Smír. (Adolf Heyduk)
  9. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)
  10. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)