I. Z ULICE.

Jaroslav Vrchlický

Sta světy křísit ku životu(T5f) jako dat v bludném srdci lidském(T5f) jedno jest neb ony sta světy(T5f) přikry dnes ča dávnou plís(T5f) nejsou víc než blud srdce lidské(T5f) v moderních svých pasech a bojích(T5f) V obou člověk stále týž a jeden(T5f) pod šlehy se krutých tek zmí(T5f) fatum slu tam a kon tady(T5f) proti nimž se čí stej šeň(T5f) stej vždycky dnes jak před staletím(T5f) V těchto dumách vnořen šel jsem sady(T5f) V mlze dušičko stály stromy(T5f) cesty byly plny svadlých lis(T5f) vzduch byl pl sy čpa (T5f) v kte hmota zvolna zmíra(T5f) hlá posled svůj ži chvěv(T5f) Mlhou lampy jen se ble třásly(T5f) ulicemi na levo i v pravo(T5f) chod pozdních duněl krok a zmíral(T5f) V tom pad střel a hned za ním dru(T5f) Stanul jsem a slouchal poleka(T5f) Tu se rychle otevřelo okno(T5f) a tam skřípla vrata silhouetty(T5f) tmou se mihly polooblečených(T5f) žen a mužů hovor kroky světla(T5f) Než jsem le kročil tře na(T5f) čtvr potom Zastřelil se kdosi(T5f) řil špat dvakrát chybil V trá(T5f) v krvi leží nezná hoch ci(T5f) v lis svadlém leží vlhkém mlhou(T5f) kolem stup zvědav se ku(T5f) stráže sigly zní v šepot davu(T5f) chvat kroky již jej odše(T5f) ztmělým sadem nedávno kde ješ(T5f) v letních nocích plných slad (T5f) na lavičkách tisknuly se k so(T5f) milu sami so světem(T5f) Ze sadu jsem vyšel do ulice(T5f) po chodku tmavém kluzkém mlhou(T5f) ost svit se třás s přízemních oken(T5f) kte byla otevřena z kořen(T5f) Musil stanout jsem a hledět do vnitř(T5f) Svíce dvě jsem viděl u postele(T5f) na poduškách bledou hlavu muže(T5f) v žlu ři příšer tak bledou(T5f) Stíny haly se kolem lože(T5f) jedny klečí a dru v němém(T5f) ustrnu šátky tiskly k očím(T5f) u okna stál kdos a ven se val(T5f) jakby sledoval tu dráhu duše(T5f) kte vybavena z těla svoru(T5f) v mhavou podzim noc ulela(T5f) k hvězdám jež se před skryly my(T5f) Obrovské kol tiše spalo město(T5f) Kro pár jen zpátky Mla život(T5f) sám se zničil vším kol pohrdaje(T5f) a zde sta dohrál jen svůj úkol(T5f) jis pl tru ale nerad(T5f) Ja propasť tady mezi nimi(T5f) Ja obou cíl tam v nekonečnosť(T5f) Ja hady v tom co zvem ži(T5f) a kde hvězda spásy v tom kde pravda(T5f) Jen jsem tušil co se odehrálo(T5f) zde v mlh voji Jak plachý zloděj(T5f) plížil jsem se černých do stíny(T5f) za jichž clonami spo světla(T5f) kmitala se se skoro styděl(T5f) za tu trochu pohod a klidu(T5f) jež mne če doma za tu knihu(T5f) starých věšt za ten skrov asyl(T5f) kam smím zapadnout jak skřivan v pole(T5f) Lidstva da padla na mne ce(T5f) i vlast sotva zdřímlá vstala(T5f) a viděl jsem těmto mrtvým(T5f) klasu zdrcemu vlast (T5f) klasu zkosemu žatvou doby(T5f) jejich mír a nedostiž oddech(T5f)

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

474. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STARÉ PRAZE! (Xaver Dvořák)
  2. VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (Viktor Dyk)
  3. None (Jaroslav Vrchlický)
  4. ŽNĚ (Rudolf Medek)
  5. ADIEU! (Xaver Dvořák)
  6. SLOKY. (Bohuslav Květ)
  7. None (Antonín Sova)
  8. ODKUD ŠTĚSTÍ? (Pavla Maternová)
  9. ZA DOMOVEM. (Zikmund Winter)
  10. OHNÍČEK NA STRÁNI (Bohdan Kaminský)