VIII. PES.

Jaroslav Vrchlický

My měli psa Tak deset let žil s námi(J5f) a věru měl nás rád i naše děti(J5f) ty s ním si hrály a tak odrůstaly(J5f) Teď začal churavět jak starý člověk(J5f) byl zimomřivý nežral často skučel(J5f) a jen ty jeho věrné velké oči(J5f) to povídaly kterak rád byl s námi(J5f) Však musil jíti cestou všeho tvorstva(J5f) jak též my jednou půjdem Tyto konce(J5f) jsou vždycky stejné a vždy stejně kruté(J5f) Co píšu tyto řádky jeho duše(J5f) kde bloudí teď Kde jednou bude moje(J5f) i dětí mých které s ním odrůstaly(J5f) i všech nás pozděj Slovo básníkovo(J5f) jsem nikdy necítil tak v hloubi srdce(J5f) jak dnes je cítím Kam jde pes kam duše(J5f)

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

161. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Veliké děcko. (Alois Škampa)
  2. Už chci jísti jen chléb odříkání, (Josef Holý)
  3. Kdes hoboj lká... ( K. Egor)
  4. Im memoriam. (Viktor Dyk)
  5. DĚTI DEKADENCE. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dědičná hračka. (Antonín Sova)
  7. SONET. (Antonín Klášterský)
  8. HERCOVA SLÁVA (Antonín Sova)
  9. Notturno. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Pan doktor. (Karel Leger)