Pomsta Apollinova.

Jaroslav Vrchlický

Ze zdrojů víly ze skal vyhnal duchy(J5f) vše kácel v prach co hřálo poesií(J5f) a roucho zářné symbolu jímž kryjí(J5f) se velké pravdy zdeptal k pravdě hluchý(J5f) Co jemu věštců dumy sny a tuchy(J5f) i proti bohům s drzou povstal šíjí(J5f) a hlásal V slunci jež zem lačná vpíjí(J5f) prý neplá Apoll žhoucí škvár to suchý(J5f) Však velký bůh jak druhdy tam před Trojí(J5f) vzal obrovský luk na plec a v toul sáhnul(J5f) a střelil zlatá struna zazvučela(J5f) Pad mudrc k zemi v slunce žhavém znoji(J5f) snad v chvíli kdy se ve tvář pravdy nahnul(J5f) jej nesmrtelná boha sklála střela(J5f)

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

541. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. 49. Byl muž velký, leč byl roven sopce, (František Sušil)
  3. Vita! dulcedo! (Xaver Dvořák)
  4. Fryna. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Básníci ghazelů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Melancholie. (Xaver Dvořák)
  8. JAROSLAV VRCHLICKÝ. (Karel Mašek)
  9. Přání. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Venuše. (Augustin Eugen Mužík)