Sfinx.

Jaroslav Vrchlický

Sfinx musí umřít když tajemství zradí(J5f) tož v spárech svých je drží křečovitě(J5f) a útokům všem vyhýbá se hbitě(J5f) ač vděkem ňader neustále vnadí(J5f) Jak můry k světlu člověčenstvo pádí(J5f) svým vzdorem obr důvěrou však dítě(J5f) se chytá ve úsměvu slunné sítě(J5f) za pravdou stáří a za láskou mládí(J5f) A Oidip zjeví li se příštích věků(J5f) a rozluští taj všehomíra celý(J5f) tu sfinx než nakloní se ku člověku(J5f) jak ona v Thébách ve propast se vrhne(J5f) však nežli vyčte z jejích tahů smělý(J5f) zář pravdy juž ho v nic prvotní strhne(J5f)

Patří do shluku

češka, vlastenský, božena, libuše, líba, čech, pleť, pěstovat, vlast, děva

140. báseň z celkových 241

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zpěv posledních bardů gallských. (Jaroslav Vrchlický)
  2. O VŠICHNI, ČEKAJÍCÍ u věr vrat (Adolf Racek)
  3. XLVII. Vláda Libuše jest mírnost sama, (František Jaroslav Kamenický)
  4. Sonet do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  5. SRDCE. (Josef Kubelka)
  6. VÝSTRAHA (Karel Dostál-Lutinov)
  7. XVII. Vlastenecká. (Josef Hubert Tichý)
  8. Valašská dědina. (Josef František Karas)
  9. LXXVII. Což jsou krásné ruce žehnající! (František Jaroslav Kamenický)
  10. Pochod. (Vilém Ambrož)