VLČÍ MÁK

Jaroslav Vrchlický

Po západu když bouře přehnala se, kdy temní se víc stromů skupiny, v pažitu rozvátém ve rudé kráse žhnou máky vlčí jen jak rubíny. Jsou poslední to žehy slunce skvoucí, jež na odchodu ještě stvol tráv chyt’? až přechází zrak, jak jsou divě žhoucí, jak na krev poraněný lidský cit.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

370. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Rokle pod lesem. (Antonín Sova)
  3. PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
  4. VEČER U RYBNÍKŮ. (Karel Červinka)
  5. None (Karel Leger)
  6. „Na časy!” (František Táborský)
  7. KOSA. (Karel Červinka)
  8. DVA VEČERY (Antonín Sova)
  9. DEŠŤ MÁJOVÝ. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)