VICHR A DUŠE.

Jaroslav Vrchlický

Když v noci vítr ulicemi šílí, má duše ihned o závod s ním cválá, s ním vyje, sténá, úpí, pláče, kvílí, to bouř a vzdor, to skřek a honba stálá. Však sotva oba úsvit jitra vidí, hned poznají, že vše to bylo darmo; zas duše skloní se hned ve jho lidí a vichr ve kosmických řádů jarmo. Nechť třeba oba zas jdou starou drahou, jak otroci v klád svoru pracující: ten vzkřek a vzdor – byl oběma přec vlahou, ten kvil a pláč byl hymnou jásající!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

28. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bořek. (Antal Stašek)
  2. XXXIII. Vise. (Xaver Dvořák)
  3. VZBUZENÍ OPUŠTĚNÉHO ŽOLDNÉŘE. (Arnošt Ráž)
  4. Výkřiky. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Živlové. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Dvojí hrom. (Rudolf Pokorný)
  7. POSTAČÍ. (Otakar Auředníček)
  8. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  9. Podloudníci. (Vojtěch Pakosta)
  10. FRAGMENTY BÁSNĚ „VENUS LIBITINA“ (Viktor Dyk)