TŘÍŠŤ.

Jaroslav Vrchlický

Dech jara, v němž se v zlatém slunce jasu hrot meče Michaela blýští, v ráz ledný krunýř rozbil, v krátkém času že celá řeka pluje v tříšti. duše, kterou do okovů ledu spjal život všední, smutný, těsný, kdo rozbil pouta tvá, že spěješ k předu, byl to jen duch Vesny? Ó cítím, věčna duch to velký, božský, tvá všecka těžká pouta zkrušil, zřím veselý a hrdý na ty trosky, v něž andělský meč bušil. A jako v řece tříšť se žene k moři v dál neznámou, tak v tuše my plujem v nekonečno a vstříc zoři s tou tříští, ó duše!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

526. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  2. VEČER. (Josef Svatopluk Machar)
  3. POSLEDNÍ PARNÍK. (Alois Škampa)
  4. VZPOMÍNKA Z JIHU. (Jaroslav Vrchlický)
  5. IMPROVISACE. (František Eisler)
  6. Proud života se prudce dme (Jiljí Vratislav Jahn)
  7. VLAHA (Josef Holý)
  8. Dub na skále. (Ludvík Lošťák)
  9. Plémě moje! padá hejno sněhu, (František Sušil)
  10. MELANCHOLIE. (Božena Benešová)