Já pil jsem z poháru světa(Na)
Teď vlny jeho moří v duši(Na)
a jeho slunce v očích(Na)
zvěstuji v této jásavé písni(Na)
život věčný(Na)
Já pil jsem z poháru světa(Na)
Dýchal jsem vůni všech jeho květů(Na)
propastí plul jsem blankytných nebes(Na)
rozlomil pečeť všech tajů(Na)
a střásaje s šatů svých jiskry hvězd(Na)
jsem zajásal Ó matko(Na)
Ó přírodo dík za vše(Na)
Za proud ohně(Na)
jenž v blescích mračen tajné má zdroje(Na)
jenž v slunci zářném věčný svůj krb má(Na)
jenž barví nachem červánků vlny(Na)
jenž moři žehná paprskem zlatým(Na)
moři kde bují perla(Na)
zemi kde zraje broskev(Na)
jenž vlívá zlato své do zrnka révy(Na)
a z révy v pohár(Na)
z poháru v duši(Na)
a z duše kypí(Na)
v hymnické zpěvy(Na)
Za ten proud ohně děkuji tobě(Na)
jehož rudým jazykem(Na)
přivolán vítr(Na)
rozmáchne křídla(Na)
by v světa úhly(Na)
roznes můj popel(Na)
na tvou hruď matko(Na)
by jeho teplem(Na)
se živil sosny mohutný kořen(Na)
neb genziany květ jenž mezi listím(Na)
se kmitne jako vějíře proužky(Na)
modré dívčí oko(Na)
Dík tobě matko(Na)
neb tys jak soucitná Magdalena(Na)
nad mou skrání(Na)
rozbila drahou vásu nadšení(Na)
a vylila balsám poesie na mne(Na)
můj dík ó matko(Na)
Já pil jsem z poháru světa(Na)
Tou silou strhám těsné desky rakve(Na)
opojen předtuchou věčného života(Na)
zajásám světu(Na)
Hle toto slunce(Na)
jež vstává nad mým hrobem to jest mojí(Na)
pochodní pohřbu(Na)
Hle tento skřivan(Na)
jenž nad mou rakví(Na)
vznes v jásotu své osluněné křídlo(Na)
to jest má píseň(Na)
Hle růže bledá která jarem zkvete(Na)
na rovu mém toť moje(Na)
k všem láska(Na)
Sem v hor divokou skrýši(J3f)
ó duchu světa(J2f)
bych blíž měl k tobě(J2f)
jsem vystoup z páry údolů tmy lesů(J5f)
přes tesy přes balvany(J3f)
jež trčely mi v cestu zkamenělá města(J6f)
i přes divoký ručej(J3f)
jenž věčným sněhem živen(J3f)
ve kaskad šumném tanci(J3f)
tká duhy v slunci na skal šikmé hroty(J5f)
a s černých jejich štítů basaltových(J5f)
se valí v hloubi deštěm brilliantův(J5f)
kde pouze orel(J2f)
tvá myšlenka(J2m)
ve mrtvé tiši krouží jako symbol(J5f)
věčného žití(J2f)
jsem vystoup abych vypil(J3f)
ten hořký kalich žluče pohrdání(J5f)
jímž otráven můj život(J3f)
Jsem znaven znaven znaven(J3f)
Chtěl bych se vznésti nad pláně a hory(J5f)
nad hvozdy nad oblaka(J3f)
bych blíž moh patřit v odvěké tvé dílo(J5f)
jež tebe neunaví(J3f)
jak nás znavuje život(J3f)
Chtěl viděti bych z blízka(J3f)
lem tvého pláště nad skal zdrané témě(J5f)
když růže červánků kol rozsypává(J5f)
neb v řeky když tvá ruka(J3f)
zapouští lunu jak stříbrnou harfu(J5f)
by vlny v běhu bušíce jí v struny(J5f)
v nymf chorovody smutné(J3f)
svou zajásaly šumnou threnodii(J5f)
Chtěl vidět bych tě z blízka když i zemí třeseš(J6f)
a v trosky měst jak číši svého hněvu(J5f)
vyléváš bouřné moře(J3f)
snad pochopil bych potom(J3f)
ký osud můj zde ve všem(J3f)
jak malý jsem a bídný(J3f)
ach malý(J1f)
Leč pokud mohu a smím cítit krásu(J5f)
ať v přírodě či v ženě(J3f)
jsem tobě aspoň v něčem z dálky blízký(J5f)
tobě jenž krásu tvoříš(J3f)
jenž dals mi tolik síly(J3f)
tě chápat a se těšit(J3f)
z všech divů kolem(J2f)
jenž dovolils by mohla(J3f)
se příroda tvá volná(J3f)
v své velkolepé kráse(J3f)
zrcadlit v mojich písních(J3f)
Pak nejsem sám a bídný(J3f)
já za slovo tě beru(J3f)
mohs učinit mne zvěří(J3f)
a zamknouti mně trojí pod pečetí(J5f)
vše kosmu divy(J2f)
i krásu ženy(J2f)
s umění kouzlem(J2f)
Tys dopřál mi já nevím zdali v lásce(J5f)
či z ironie božství svrchované(J5f)
ty servat pečetě(J3m)
a chápati(J2m)
a chtít(J1m)
Tož strpět musíš duchu(J3f)
že za všecko zač jiný klne tobě(J5f)
a reptá v marném vzdoru(J3f)
když nedovede smířit ducha s hmotou(J5f)
kentaura s hypogrifem(J3f)
že já děkuji tobě(J3f)
i tlukem svého srdce(J3f)
i jiskrou svého oka(J3f)
i rhytmů svojich jásající hymnou(J5f)