Dcera Tintorettova.

Jaroslav Vrchlický

Zřel svou dceru na kolébce, jako květ se smála, chtěl ji zvěčnit svojím štětcem – duše se však bála. Nesmíš, pravil tiše k sobě, ten květ v kráse prosté pouze Bohu, pouze tobě vykvétá a roste. Zřel svou dceru u oltáře, jako květ se smála, chtěl ji zvěčnit svojím štětcem – duše se však bála. Nesmíš, pravil tiše k sobě, nech tu žhavou růži, pouze bohu ona patří, pouze svému muži. Zřel svou dceru ve rubáši, jako květ se smála, bledý květ a v koruně mu slzná perla hrála. Políbil ji – pak se ohled’... nikoho kol v síni, štětec chyt, hlas v duši jasně zašeptal mu: Nyní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

379. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Aj Vesna... (Jaroslav Tichý)
  2. SLOKY PRO HUDBU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Všední balada. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Naděje. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  7. Sonet o Tvé kráse. (Xaver Dvořák)
  8. VII. VIZ PLNOU RŮŽI... (Jaroslav Vrchlický)
  9. Hroby na jaře. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Večer. (Adolf Heyduk)