Dcera Tintorettova.

Jaroslav Vrchlický

Dcera Tintorettova.
Zřel svou dceru na kolébce, jako květ se smála, chtěl ji zvěčnit svojím štětcem – duše se však bála. Nesmíš, pravil tiše k sobě, ten květ v kráse prosté pouze Bohu, pouze tobě vykvétá a roste. Zřel svou dceru u oltáře, jako květ se smála, chtěl ji zvěčnit svojím štětcem – duše se však bála. Nesmíš, pravil tiše k sobě, nech tu žhavou růži, pouze bohu ona patří, pouze svému muži. Zřel svou dceru ve rubáši, jako květ se smála, 14 bledý květ a v koruně mu slzná perla hrála. Políbil ji – pak se ohled’... nikoho kol v síni, štětec chyt, hlas v duši jasně zašeptal mu: Nyní! 15
Básně v knize Potulky královny Mab:
  1. Prolog.
  2. Primavera.
  3. Dcera Tintorettova.
  4. Miranda.
  5. Sněhulka.
  6. Fragoletta.
  7. Květinářka.
  8. Moderní profil dívčí.
  9. Dumka.
  10. Hurisky.
  11. Předměstí.
  12. Tři dívčí profily.
  13. Mladá dívka.
  14. Clown.
  15. Po lektuře.
  16. Jarní prška v lese.
  17. Vánoční vzpomínka.
  18. Původ perly.
  19. Ohnivý muž.
  20. Skřítek v nebezpečí.
  21. Sen.
  22. Zvonky v sněhu.
  23. Květ na hrobě.
  24. Romance o zakleté zahradě.
  25. Romance Puka.
  26. Stará sýpka.
  27. I.
  28. II.
  29. III.
  30. IV.
  31. V.
  32. VI.
  33. VII.
  34. VIII.
  35. IX.
  36. X.
  37. XI.
  38. XII.
  39. Pohádka o modrém lotosu.
  40. Dvojí ekloga o Orfeovi a Eurydice.
  41. I. Antická.
  42. II. Moderní.
  43. List.
  44. Stará pohádka.
  45. KOVÁŘ A SMRT
  46. Epilog.