XII.

Jaroslav Vrchlický

XII.
Duše všeho dobrotivá v duté třtině zpívá, k hnízdu ptáku kývá, z lesklých očí čerstvé rosy v duši mou se dívá. Když se večer stmívá, v srdce zvonů vlívá sladkou něhu, jíž mé nitro touhou rozechvívá. Snivá, dovádivá, sladce opojivá, v scherzo večer žab a sítin proplétá se, splývá. Láskou všeho živa, v žití, jež mi zbývá, dopřej, ať jsem jako posud tvoje flétna snivá! 99