Smutná rozkoš.

Jaroslav Vrchlický

Ba láska též svá paradoxa mívá(J5f) dva sešli se a oba byli v smutku(J5f) pro ztrátu jakous naříkali v skutku(J5f) vzdech jemu hruď a pláč jí ňadra zrývá(J5f) Tak sladká zdála se mu a tak snivá(J5f) a svůdná sametovém ve živůtku(J5f) že nevěděl co s bolestí ved půtku(J5f) že vášeň v hloubí srdcí obou zpívá(J5f) By slzy utřel jí on v zrak jí líbal(J5f) od očí k ústům cesta není dlouhá(J5f) by ztišil vzdech jí k ňadrům se jí shýbal(J5f) A jak ji těšil rozbujněla touha(J5f) ji na klín vzal by v klid ji ukolíbal(J5f) co staré bolesti se rozkoš rouhá(J5f)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

658. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IX. Jak tu přepokorně klečí (Boleslav Jablonský)
  2. V pláči temný mrak se žene, (Rudolf Mayer)
  3. Zda k Tobě doletí...? (Julius Alois Koráb)
  4. NA VALČÍK Z ,EUGENIJE ONĚGINA’: (Roman Hašek)
  5. Mrtvá. (Bohdan Kaminský)
  6. Píseň zvonů. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VÍTĚZSTVÍ RADOSTI. (Rudolf Illový)
  10. Housle v duši. (Zikmund Winter)