Chtivost.

Jaroslav Vrchlický

Již vím, že jediné jest božství – vůle, chtít nebo nechtít, je ta osa světa, kol které všecko hyne nebo zkvétá, v prach rozpadá se, neb tkví věčně v žule. Žel, člověk chabá každého jest půle: Chtít, a již nad anděla k nebi vzlétá, a nechtít, vidí, jak jest po všem veta, to poznal Vicklif, Kolumb, Hus i Skule. Chtít – nechtít! Obé může býti ctností, viz askety, jimž Borgia se chechtá, a dona Juana, jenž neměl dosti. Jen vůle stupňovaná ku chtivosti, když jeho Harpye svou oběť lehtá, se k činu vzpne, jenž čelí k budoucnosti.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

953. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Modlitba. (Josef Václav Sládek)
  2. IX. Kdo ve snách žil a nikdy nebyl zbuzen, (Jaroslav Martinec)
  3. Vznešená idea. (Emanuel Züngel)
  4. Kov drahý v země hlubinách (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Legenda. (Beneš Grünwald)
  6. SKÁLY STRÁŽKYNĚ. (Irma Geisslová)
  7. VI. Řada velkých hor se k nebi týčí, (Josef Kalus)
  8. LIBERTÉ – ÉGALITÉ – FRATERNITÉ (Josef Svatopluk Machar)
  9. Podle pessimistův. (Ranko Petar)
  10. Píseň vyhnanců. (Jan Pelíšek)