XCVII. Sám stál jsem v šerém dómu. Oken malbou

Jaroslav Vrchlický

Sám stál jsem v šerém mu Oken malbou(J5f) jen sla padu zář prokmitala(J5f) a v barvách vznítila se sterou šalbou(J5f) a po stěnách a na podlaze hrála(J5f) z hloubi mu dojem to znělo(J5f) jak znavených zpěv marnou ži pou(J5f) jak sten v němž pata kr i čelo(J5f) Nám ni budoucím nedej zahynouti(J5f) Sám proti hrobkám stál jsem našich krá(J5f) a ptal se ducha jin k slzám vzrušen(J5f) Což věč bude poušť našeho žalu(J5f) což nebude náš sta žernov zkrušen(J5f) Již tenkrát před ky v proroc tuše(J5f) že kol nás všecko bor se a hrou(J5f) zde lhala ura čes duše(J5f) Nám ni budoucím nedej zahynouti(J5f) Již tenkrát v přísvitu těch hrozných (J5f) jež kr jsou a slzami zde vryty(J5f) týž zazněl kvil jejž plachý zde dnes ju(J5f) již srdcem tytéž chvěly city(J5f) Nám nedej zhynout ni budoucím Pane(J5f) Vždy v boji tedy na stráži a v bdě(J5f) vždy v práci naši pot a slza skane(J5f) a nikde nikde nikde vykoupe(J5f) Již tenkrát til děd co dnes rve vnuka(J5f) vždy pas jen a vždycky řek pou(J5f) a nikde nikde nikde ne ruka(J5f) by vryla v skálu kotvu naší touhy(J5f) Vždy moře kolem nepřátelské moře(J5f) a my v něm sami dlouhou pou(J5f) a jen ta seň v naše věč hoře(J5f) Nám ni budoucím nedej zahynouti(J5f) Tak od praku my se o píď rvali(J5f) o svoje kolébky a rovy (J5f) chrám buduce na stráži jsme stáli(J5f) dva kroky zpět za krok jedi k předu(J5f) A tradi dnes bolnou po stale(J5f) jak znavemu chodci dlouhou pou(J5f) zní pěv naše zpíva ho ti(J5f) Nám ni budoucím nedej zahynouti(J5f) Boj věč boj a nesmíme zmdlít ani(J5f) vždyť na všecko jest čím žijem(J5f) tak v resignaci no požeh(J5f) a no úkoj z této pís pijem(J5f) a nezhyneme ta seň hromy(J5f) zní v ce svět ten kol nás se hrou(J5f) budou skály naše znět i stromy(J5f) Nám ni budoucím nedej zahynouti(J5f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

512. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  2. Český národ. (Jan Nálevka)
  3. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  4. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  5. Na prahu... (Rudolf Pokorný)
  6. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  7. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE. (František Kvapil)
  8. ČESKÉ GRANÁTY. (František Kvapil)
  9. Duma v den upálení mistra Jana. (Adolf Heyduk)
  10. Po válce r. 1866. (Emanuel Züngel)