XCVII. Sám stál jsem v šerém dómu. Oken malbou

Jaroslav Vrchlický

Sám stál jsem v šerém dómu. Oken malbou jen slabá západu zář prokmitala a v barvách vznítila se sterou šalbou a po stěnách a na podlaze hrála. A z hloubi dómu dojemně to znělo, jak znavených zpěv marnou žití poutí, jak sten, v němž pata krvácí i čelo: Nám ni budoucím nedej zahynouti! Sám proti hrobkám stál jsem našich králů a ptal se ducha dějin k slzám vzrušen: Což věčná bude poušť našeho žalu, což nebude náš starý žernov zkrušen? Již tenkrát před věky v prorocké tuše, že kol nás všecko bortí se a hroutí, zde lhala utýraná česká duše: Nám ni budoucím nedej zahynouti! Již tenkrát v přísvitu těch hrozných dějů, jež krví jsou a slzami zde vryty, týž zazněl kvil, jejž plachý zde dnes pěju, již srdcem dědů tytéž chvěly city! Nám nedej zhynout ni budoucím, Pane! Vždy v boji tedy, na stráži a v bdění, vždy v práci naši pot a slza skane, a nikde, nikde, nikde vykoupení! Již tenkrát cítil děd, co dnes rve vnuka, vždy zápas jen a vždycky nářek pouhý, a nikde, nikde, nikde není ruka, by vryla v skálu kotvu naší touhy! Vždy moře kolem – nepřátelské moře, a my v něm sami dlouhou věků poutí, a jen ta píseň v naše věčné hoře: Nám ni budoucím nedej zahynouti! Tak od pravěku my se o píď rvali, o svoje kolébky a rovy dědů, chrám budujíce na stráži jsme stáli, dva kroky zpět za krok jediný k předu. A tradicí dnes bolnou po staletí, jak znavenému chodci dlouhou poutí, zní nápěv, naše zpívají ho děti: Nám ni budoucím nedej zahynouti! Boj, věčný boj, a nesmíme zmdlít ani, vždyť na té půdě všecko jest, čím žijem; tak v resignaci nové požehnání a nový úkoj z této písně pijem, a nezhyneme, ať ta píseň hromy zní v celý svět, ten kol nás ať se hroutí, jí budou skály naše znět i stromy: Nám ni budoucím nedej zahynouti!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

512. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zdrávas, vlasti... (Rudolf Pokorný)
  2. Český národ. (Jan Nálevka)
  3. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  4. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  5. Na prahu... (Rudolf Pokorný)
  6. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  7. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE. (František Kvapil)
  8. ČESKÉ GRANÁTY. (František Kvapil)
  9. Duma v den upálení mistra Jana. (Adolf Heyduk)
  10. Po válce r. 1866. (Emanuel Züngel)