Hudba duše.

Jaroslav Vrchlický

Jaké tóny neurčité z hlubiny se duše valí; tato jezero je skryté mezi stromy, mezi skály spí a dřímá... Náhle z dáli jako z hloubky něco hřímá. Je to zvuk či je to světlo, duše sama ani neví, leknínem to z hloubi zkvetlo jako fantom děvy celý bílý... Slyšíš flétny zvuk a zpěvy? Jako zmámen sloucháš chvíli... Zmizelo to... Co to bylo? Mlčky spí zas tůně stmělá... Co tvé srdce obloudilo? Chví se tvoje bytost celá, kol jen vůně mdlá a schvělá... Táhne nad zrcadlem tůně. A přec vytušils to v mžiku z této hudby, z toho znění píseň radosti a díků, hlavy sklon a políbení... V sladké tuše krasší není nic nad tuto hudbu duše...

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

119. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LABUTI BÍLÉ... (Antonín Klášterský)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. LUNĚ (Alfons Breska)
  5. 4. Ticho – kolem jen mlejny klepou, (Václav Bolemír Nebeský)
  6. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  7. U jezera. (Emanuel Züngel)
  8. BALADA (Božena Benešová)
  9. Vodník. (Ladislav Quis)
  10. TICHO JITŘNÍ V LESE. (Kamil Berdych)