XVI. Samota Brahmanova.

Jaroslav Vrchlický

Chtěl býti sám i zašel v pustý hvozd, leč kakadu i opice, jež vříská, mu překážely – leckde ze křoviska se ceníce i lkavý skalní drozd. Výš zašel, kde jen třtina roste nízká, však i zde chráštal močálů byl host, šel ještě dál až v bažin třasaviska, jimž v kštici plál jen ranní rosy skvost! Šel ještě dál k jezerům svatým výš, chtěl ticho pít a samotu jen bezdnou, však žitím vřela i jich modrá číš! Kam ohled’ se, stál život všady za ním, do duše házel stopu jemu hvězdnou a jitra růže vdechl jeho skráním.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

232. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 552. V prostřed pekla moře ječí vřelé, (Jan Kollár)
  2. Labe. (Karel Leger)
  3. Mlha. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. 1915. (Viktor Dyk)
  6. Vodník. (Ladislav Quis)
  7. NAD TŮNÍ. (František Kvapil)
  8. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  9. Rybářka. (Emanuel z Čenkova)
  10. PRAMEN. (František Taufer)