Pan Lubas bujnou kadeř odhrnul si s čela(J6f)
a ze hluboka oddych šeptal Bohu dík(J6m)
Jsem plnoletým tedy neodvislým zcela(J6f)
víc týrati mne nesmí skrblý poručník(J6m)
Nuž tedy chutě k předu Chci svá křídla zkusit(J6f)
víc nabudu se nikde v prachu školním dusit(J6f)
Mám volnou cestu nyní na vše světa strany(J6f)
Na břehu labském skoro v milém zákoutí(J6m)
můj otec zanechal mi statek spořádaný(J6f)
Tam zaletět chci rovně tam chci stanouti(J6m)
na vlastní půdě svojí pevnou státi nohou(J6f)
To po otci i dědu půda zděděná(J6m)
jich potem horkým všude hojně skropená(J6m)
a posvěcená věru jejich prací mnohou(J6f)
Chci za příkladem jejich též se pluhu chopit(J6f)
a zděděnou zem také vlastním potem skropit(J6f)
Však nejprv poručníka jenž tam hospodaří(J6f)
než rodinné mé jmění do posledka zmaří(J6f)
ze dvora odeženu sám hned vládnout zkusím(J6f)
a statek klesající zvelebiti musím(J6f)
Tak domyslil pan Lubas Rozhodnuto řek(J6m)
Hned Horského i Lambla počal studovatí(J6f)
a v novinách jen hledal kterak ječmen platí(J6f)
ba Dumkových se ani nebál přednášek(J6m)
A za jednoho jitra na jaře to bylo(J6f)
jak z noční mlhy jenom slunko vyskočilo(J6f)
na krotkém koni z Prahy ku východu jel(J6m)
a zdálo se že v sedle pohnutím se chvěl(J6m)
Jel žírným českým krajem Jeho pohled snivý(J6f)
přes pole širá těkal přes rozlehlé nivy(J6f)
Chtěl rolnictvu se jednou státi apoštolem(J6f)
Kam rozhlédl se vůkol viděl s velkým bolem(J6f)
jen staré zvyky všade všade starý cop(J6m)
a nikde nikde nikde nejmenších tu stop(J6m)
že v úrodnou by půdu padlo ono zrní(J6f)
jež Dumek na přednáškách ročně rozhází(J6m)
On šeptem pravil Vím to klidí holé trní(J6f)
kdo pracovat chce pro lid smích ho provází(J6m)
však osudu ni zloba ani sykot hadí(J6f)
mne od úmyslu mého nikdy neodradí(J6f)
Co přednášky to slova dobrý příklad jen(J6m)
zde prospět ještě může Chci ten příklad dáti(J6f)
Zrak jeho počal náhle divným žárem pláti(J6f)
a maně z ruky uzdu pustil zamyšlen(J6m)
Pán sklopil hlavu k ňadrům kůň až skoro k zemi(J6f)
tak zadumáni jeli vážně oba němi(J6f)
Již na západ se slunko zvolna počlo chýlit(J6f)
tu náhle těžkou hlavu pozvedl náš rek(J6m)
a probudil se rázem z temných myšlének(J6m)
Byl u cíle své cesty nemohl se mýlit(J6f)
Kraj poznal milovaný z duše zavzdychal(J6m)
a rukou vlhké oči zakrýt pospíchal(J6m)
A dlouho snil a v duchu smělé plány koval(J6f)
a vraník suchou trávu z hladu okusoval(J6f)
Pak rek náš pravil Bože kolik prchlo let(J6m)
co vyhnali mne odtud v široširý svět(J6m)
Mě mladé srdce táhlo neustále zpět(J6m)
strýc poručník však nikdy ani nedovolil(J6f)
bych prázdniny své tady strávit někdy směl(J6m)
a než bych před ním hlavu jednou sklonit měl(J6m)
já v cizině se nudit raději jsem volil(J6f)
Sám vládl tady kterak Chci s ním účtovat(J6m)
a podle jeho zásluh bude jeho plat(J6m)
Jsem plnoletým nyní a sám pánem tady(J6f)
Jak pyšně hlavu svoji vztýčil rek náš mladý(J6f)
a blesky planoucí mu vystřelily z oka(J6f)
Ach škoda že tu nikde neuviděl soka(J6f)
Kol jenom rovná pole svěže zelená(J6m)
Jich jednotvárnosť ruší přece tichá řeka(J6f)
nestejně podél břehu houštím vroubená(J6m)
Dům jeho rodný bílý kyne z nedaleka(J6f)
Od něho k řece samé širý sad se táhne(J6f)
hle jabloně i hrušně jeden bílý květ(J6m)
Pan Lubas ve vzpomínkách na čelo si sáhne(J6f)
a povzdechem se tichým chvěje jeho ret(J6m)
Co okamžiků blahých strávil v tomto sadě(J6f)
pod květoucími stromy v libovonném chladě(J6f)
Na břehu tiché řeky chytal třpytné ryby(J6f)
znal všechna ptačí hnízda věděl bez pochyby(J6f)
na kterém štěpu nejvíc jablek dozrálých(J6m)
Jak veveřice skákal po vrcholkách stromů(J6f)
zde rozléhal se jenom bujný jeho smích(J6m)
Dnes po tak dlouhé době když se vrací domů(J6f)
vzdech na rtu se mu chvěje slzy tají v oku(J6f)
a šeptá zamyšleně Vše je stejno kol(J6m)
nic nezměnilo se tu za tak mnoho roků(J6f)
vše zůstalo jak bylo zcela bez pokroku(J6f)
z bledé jeho tváře tichý patřil bol(J6m)
Až jenom statek rodný bude v ruce moji(J6f)
pak na základě vědy vše tu přeměním(J6m)
ať mne to co chce práce co chce potu stojí(J6f)
Trh uzdou kůň se pohnul volným krokem svým(J6m)
Ne k domu rovnou cestou zamířil si k řece(J6f)
v sad zajel přes plot bídný Aspoň tady přece(J6f)
moh pozorovat změny Zmizel mnohý kmen(J6m)
a mladé druhdy stromky vyhnilé už byly(J6f)
a lišejníky žluté pně jim obalily(J6f)
I mnohý vývrat viděl vzdychal nad ním jen(J6m)
V tom zajásal však náhle Aj besídka zděná(J6f)
kol jasmínem a bezem zevšad obklopená(J6f)
se zabělela před ním Pravil Bohu dík(J6m)
přec ušetřili ještě tento koutek milý(J6f)
Zas popojel krok dále uleknutý vzkřik(J6m)
a slzy najednou mu oči zakalily(J6f)
Dva kroky za besídkou řeka byla již(J6m)
a příkré holé břehy podmílaly vlny(J6f)
On s koně na zem skočil přistoup k proudu blíž(J6m)
do řeky siné upřel pohled žaluplný(J6f)
Můj Bože smutně šeptal přece dobře vím(J6m)
zde nebývala řeka Kterak sem až vnikla(J6f)
A jako na odpověď s drnem zeleným(J6m)
kus břehu v proud se svalil pěna vzhůru stříkla(J6f)
a zase vlny tiše hlinitý břeh hladí(J6f)
Ó zločinná ty řeko s Labem rek se vadí(J6f)
a hněvem spravedlivým plane jeho líc(J6m)
zde stojím na svém břehu nesmíš dále víc(J6m)
boj vypovídám tobě zkrotím tvoje vzteky(J6f)
Cos zašumělo temně ve hlubinách řeky(J6f)
cos jako posměch trpký Slyšíš moje slova(J6f)
on hlasem povýšeným volal k řece znova(J6f)
Tvé proudy spoutám hrází pak své síly zkus(J6m)
já dokážu ti člověk přírody že pánem(J6f)
A zase ve proud padl nový břehu kus(J6m)
Pan Lubas hrozil pěstí hněvem až se třásl(J6f)
břeh prohlížeje brzo byl už hotov s plánem(J6f)
Pak zvolna obrátil se kůň se klidně pásl(J6f)
a urychleným krokem k besídce se bral(J6m)
práh překročil však sotva a udiven stanul(J6f)
dech zatajil se jemu a zrak žárem vzplanul(J6f)
jak hříšník překvapený celý zčervenal(J6m)
Hle na sedátku nízkém s knihou na svém klíně(J6f)
se roztomilá dívka zlehka houpala(J6m)
krok jeho uslyšela zvedla hlavu líně(J6f)
z pod přivřených jí víček očka blýskala(J6m)
a prohlížela hosta od paty až k hlavě(J6f)
V tom vyskočila náhle jako ptáček hravě(J6f)
a na šíj se mu věsí se smíchem ho líbá(J6f)
ký div že polibkům se rek náš nevyhýbá(J6f)
vždyť byly její rtíky sladké jako med(J6m)
Oh bratránečku drahý rozpustile volá(J6f)
což neznáš více Flory Mladík vzpomněl hned(J6m)
Když odcházel on odtud byla děckem zpola(J6f)
Však nevzpomínal dlouho mysli v duchu pouze(J6f)
jak pěkná je a svůdná Ztrácí rozvahu(J6m)
a beze slova posud stojí na prahu(J6m)
až hezká Flora sama pomohla mu z nouze(J6f)
Tys přece hodný řekla že jsi přijel k nám(J6m)
Teď na samotě naší veseleji bude(J6f)
Ó na venkově věř mi nuda vládne všude(J6f)
Zda nebudeš se drahý u nás nudit sám(J6m)
Což takový pán z města zvyklý na zábavy(J6f)
ten nenalezne u nás zalíbení snad(J6m)
Ne nebojím se toho vážně on jí praví(J6f)
i život na venkově mnoho chová vnad(J6m)
pak tolik práce věru čeká tady na mne(J6f)
že nezbude mně chvílky bych se nudit moh(J6m)
Oj práce zasmála se škoda tvých tu vloh(J6m)
Snad budeš orat u nás To mne málo leká(J6f)
i orat chci a kopat potem kropit zem(J6m)
Ty divíš se má zlatá Jsem už rolníkem(J6m)
chci sám převzíti statek sám chci hospodařit(J6f)
Tu Flora zavzdychala očka sklopila(J6m)
a chvějícím se hlasem tiše pravila(J6m)
Ó kéž se ti tu bude vždycky dobře dařit(J6f)
až my tu nebudeme Divně pohled na ni(J6f)
Proč ptal se rozpačitě A hebounkou dlaní(J6f)
si Flora modrá očka skryla vzdychajíc(J6m)
Jak jinak zašeptala sám tu budeš pánem(J6f)
a poručníka věru nestrpíš tu víc(J6m)
Pan Lubas přišel vskutku s podobným as plánem(J6f)
teď řekl jenom Pravda stal se zbytečným(J6m)
však hospodyňky švarné tady spíše třeba(J6f)
což zůstaneš tu Floro Velkým okem svým(J6m)
jen vděčně k němu hledla Tedy zůstat smím(J6m)
Ó věrně chci ti sloužit jen za kousek chleba(J6f)
víc nepožádám ani drahý pane můj(J6m)
a zcela vážně jemu ruku líbat chtěla(J6f)
On rozpačit se uhnul pravil Nežertuj(J6m)
a dotekl se zlehka rtem jejího čela(J6f)
A Flora zasmála se v ručky zatleskala(J6f)
pak rozpustile skočíc za ruku ho vzala(J6f)
a musil chtěj neb nechtěj spěchat za ní klusem(J6f)
Tak běželi jak děti tichou zahradou(J6m)
on snažil se kol boků lapit družku svou(J6m)
však zapletl se jenom v jejím vlase rusém(J6f)
Tu vběhli ze zahrady náhle na dvůr statku(J6f)
Pan Lubas zastavil se v rozpacích a zmatku(J6f)
On myslíval jak vážně na své panství vstoupí(J6f)
teď přiběhl jak hošík Zda se neoloupí(J6f)
tím o veškerou vážnosť u svých poddaných(J6m)
Jak mrzel ho ten Flořin rozpustilý smích(J6m)
Po dvoře rozhledl se kolem plaše trochu(J6f)
Dvůr rozlehlý a širý ale spustlý byl(J6m)
V tom strýc se zjevil tady a k nim přistoupil(J6m)
z úst dýmku nevzal řek jen Nu vítám tě hochu(J6f)
a dvakrát políbil ho Řečí nenadělal(J6f)
na snědé tváři jeho ležel stále mrak(J6m)
Vlas havraní i vous mu místy už se bělal(J6f)
a mluvil li vždy mhouřil pronikavý zrak(J6m)
Pan Lubas k řeči dlouhé po cestě se strojil(J6f)
teď nebyl s to by slova v jednu větu spojil(J6f)
a když konečně trochu soudně myslit moh(J6m)
byl samoten už v malém čistém pokojíku(J6f)
Tu mluvil k sobě dlouho vybraný měl sloh(J6m)
o významu a váze toho okamžiku(J6f)
Však to už bylo dávno dávno po večeři(J6f)
Noc byla tichá venku Rek náš unaven(J6m)
již marně s víček plašil dotěravý sen(J6m)
Co zdáti se mu bude Sličná Flora věří(J6f)
že splní se co prvně v cizině nám zdá se(J6f)
Pan Lubas na svém lůžku po tichu se smál(J6m)
Co zdáti se mi může nežli o tvé kráse(J6f)
Však bůžek spánku divně s ním si pozahrál(J6m)
On viděl ve snu řeku velkou rozzuřenou(J6f)
pokrytou lednou tříští a zažloutlou pěnou(J6f)
zřel v zakalené vlny které temně řvaly(J6f)
a vztekle břeh kde stanul kácely a rvaly(J6f)
Ten břeh byl jeho půdou svým ho bránil tělem(J6f)
však vlny dorážely v boji lstném a smělém(J6f)
On viděl kterak břeh se ve hlubinu ztrácí(J6f)
a velké pěkné štěpy s třeskotem se kácí(J6f)
proud odnáší je vírem hle besídka tone(J6f)
s ní záhonečky květů i jasmíny vonné(J6f)
A dále proud se vtírá sad už propad celý(J6f)
Již do statku se vedral zdi se pozachvěly(J6f)
Ha výstavný dvůr pěkný do proudů se řítí(J6f)
Vše utonulo ke dnu na povrchu zříti(J6f)
jen strýce poručníka ten po proudu plove(J6f)
ó ten se neutopí Reka přemoh žal(J6m)
a ve snu zoufale se nahlas rozplakal(J6m)
Však běda běda běda Jaké hrůzy nové(J6f)
Shled mladou sličnou Floru státi nad řekou(J6m)
a vlny pod nohou jí půdu rvou a rvou(J6m)
již břeh je podemletý nad vodu se kloní(J6f)
a marně rek náš ruce v dálku vztáhl pro ni(J6f)
již klesá milka v proudy Bože výkřik divý(J6f)
rek do proudu se řítí nevyvázne živý(J6f)
Na štěstí pro nás ale v tom se probudil(J6m)
Spal věru hodně dlouho jasný den už byl(J6m)
Když vyhled z okna uzřel dole pěkný sad(J6m)
a za ním jako děsný velikánský had(J6m)
se Labe zatřpytilo Udržel se stěží(J6f)
by neklnul mu hrozně pěsti zaťal však(J6m)
a ihned jinam rychle obrátil svůj zrak(J6m)
Sad luka pole vše je zelené a svěží(J6f)
a velké kapky rosné ještě v listech leží(J6f)
A na dvoře už živo Kohout jako rek(J6m)
si vykračuje středem věrných slepiček(J6m)
a holubi a vrabci o zrno se derou(J6f)
Již dělníci se volně po své práci berou(J6f)
a u vozů již stojí koně zapřaženi(J6f)
Pan Lubas zvedl hlavu Tedy vzhůru děl(J6m)
již nastává i pro mne krušná práce denní(J6f)
A jako hospodář už ke své chase šel(J6m)
Strýc poručník jej všude kolem v polích proved(J6f)
pan Lubas o všem tady moudře mluvit doved(J6f)
byl potěšený velmi pěknou úrodou(J6m)
Strýc pro sebe jen temně do vousů si šeptal(J6f)
Ó do žní ještě dlouho Jak se mladík zeptal(J6f)
Strýc otázku snad jeho přeslech náhodou(J6m)
Když přišli potom k Labi mladík náhle stanul(J6f)
a do vln zahleděl se zrak mu ohněm vzplanul(J6f)
děl Spoutám tvoje proudy řeko divoká(J6m)
hráz vystavím ti pevnou nezrušíš ji více(J6f)
Strýc zasmál se a divně smích mu zkřivil líce(J6f)
Ty pochybuješ rek děl vzdychl z hluboka(J6m)
Což myslíš že jsou na to síly naše slabé(J6f)
A poručník jen pravil Inu je to Labe(J6f)
Pan Lubas zamyslil se Při návratu však(J6m)
již naproti mu zasvit Flořin jasný zrak(J6m)
a chmury odletěly ihned s jeho čela(J6f)
Ó blahé byly chvíle kdy bloudili sami(J6f)
po smaragdových mezích sadem lučinami(J6f)
Tu řekl často k sobě Jsem tu šťastným zcela(J6f)
Však při tom nezapomněl na svůj úkol velký(J6f)
a řeka jeho sílu brzo poznat měla(J6f)
sám přípravy už konal s pravou pílí včelky(J6f)
A dělníků pak zástup najal v krátkém čase(J6f)
a s důrazem se ihned práce uchopil(J6m)
Což úroda je pěkná vše mu vrátí zase(J6f)
byť nějaký snad tisíc v Labi utopil(J6m)
Hráz pevnou stavět počal Nech ať řeka ječí(J6f)
teď sotva někdy více břehům ublíží(J6m)
Pan Lubas spokojený k práci dohlíží(J6m)
Byl nejlepší čas také tehdy k senoseči(J6f)
Tu náhle širá řeka rudnout začínala(J6f)
a prudčeji své vlny proti břehům hnala(J6f)
A když pan Lubas z okna ráno pohleděl(J6m)
vše bylo zatopeno luka pole sady(J6f)
i na dvůr kalná voda plížila se všady(J6f)
Svým vlastním očím sotva víru dáti chtěl(J6m)
a k poručníku chvátal Co to značí děl(J6m)
A strýc jen kývl hlavou Inu je to Labe(J6f)
Tu rek náš dupl nohou Činí často tak(J6m)
Strýc udivený upřel naň svůj přísný zrak(J6m)
a rty mu zachvátilo jakés chvění slabé(J6f)
Vždy za několik roků úrodu nám zhubí(J6f)
Pan Lubas jenom cosi hučel mezi zuby(J6f)
pak mrzut vešel na dvůr Labe stoupalo(J6m)
už k domovnímu prahu skoro sahalo(J6m)
Náš mladý hrdina mu směle hrozil pěstí(J6f)
Ó nelekám se tebe zkrotím sílu tvou(J6m)
a prudce dupl sobě ale na neštěstí(J6f)
jen kaluž rozstřikla se jemu pod nohou(J6m)
Tu zahled hezkou Floru Jako děcko malé(J6f)
si hrázku z bláta staví na pokraji vod(J6m)
a zdá se že ji těší hra ta neskonale(J6f)
Co značí to děl rek náš ale neuhod(J6m)
Tu pohleděla k němu dívka čtveračivě(J6f)
a Pojď mně ku pomoci prosila ho živě(J6f)
Toť zábava je divná s úsměvem jí praví(J6f)
a ona hlavinku svou hrdě pozvedla(J6m)
Chci spoutat pevnou hrazí řekla proud ten dravý(J6f)
dál nesmí moje vůle v cestu se mu staví(J6f)
Tak dobře na reka si hráti dovedla(J6m)
když dupla nožkou o zem ručku zatínala(J6f)
že na rty jeho úsměv maně vyvolala(J6f)
On rameny jen krčil ale rmutné Labe(J6f)
se leklo její ručky malinké a slabé(J6f)
a zpátky ustupovat počlo poznenáhla(J6f)
až do starých se břehů zase voda stáhla(J6f)
Však na polích i lukách zbyla spousta jen(J6m)
Pan Lubas mnohou chvíli prostál zamyšlen(J6m)
nad polem zpustošeným loukou zaplavenou(J6f)
a jestli k Labi zbloudil marně tajil vzdech(J6m)
Tu vír se dravý točí pokryt bílou pěnou(J6f)
a jako smích to šumí temně ve proudech(J6m)
Kde hráz je kterou spoutat zločinou chtěl řeku(J6f)
na důkaz že jen člověk pánem přírody(J6m)
hle vlna vráží na ni v nenasytném vzteku(J6f)
a kámen za kamenem padá do vody(J6m)
a v proudu vře to vírem klokotá a šumí(J6f)
Je posměch to či hrozba rek náš nerozumí(J6f)
a nechce rozuměti Vztýčil hlavu zas(J6m)
děl K práci k práci k práci pokud ještě čas(J6m)
mou vůli nepřelomí věru proud ten dravý(J6f)
Zas na břehu je živo O závod se staví(J6f)
a rachotem a křikem přehlušen je zcela(J6f)
i šum a sykot řeky třeba hněvem vřela(J6f)
Však na večer když dělník unavený prací(J6f)
ku svému krbu k dětem k ženě své se vrací(J6f)
ruch živý náhle ztichne břeh je opuštěn(J6m)
tu zaburácí proudy ve večerním tichu(J6f)
a sykot vírů zcela podobá se smíchu(J6f)
V tu dobu podél břehu rek náš mladý jen(J6m)
sám bloudí v zadumání jemu smích ten platí(J6f)
a jemu platí také posměch Flory pěkné(J6f)
Sem přicházívá někdy naň se podívati(J6f)
Chceš s Labem válku vésti čtveračivě řekne(J6f)
Ó vždyť to marná práce Spoutati se nedá(J6f)
Je Labe jako srdce samo směr si hledá(J6f)
zde vírem vře a bouří krotne o krok dále(J6f)
tu mezi křovinami polehku se prýští(J6f)
a stéblu již se vyhne jinde ani skále(J6f)
s ní zápasí a vztekem ve pěnu se tříští(J6f)
Uprostřed proudů samo ostrov maně tvoří(J6f)
a jinde nenasytně břehy rve a boří(J6f)
Je marnou tvoje práce marně hráze stavíš(J6f)
již zítra pobourá ti s námahou co spravíš(J6f)
Je těžko opanovat proud ten zdivočený(J6f)
tak těžko skorem jako vládnout srdcem ženy(J6f)
Pan Lubas usmívá se domýšlivě řekne(J6f)
Můj filosofe slíčný pravdou vše to jest(J6m)
však mne to nepoleká pokusím se přece(J6f)
a přísahám ti Floro pevně na svou čest(J6m)
že spoutám divou řeku nechať kypí vztekem(J6f)
i srdéčko tvé hrdé bohdá ochočím(J6m)
a nechať třepetá se bude přece mým(J6m)
Tak šeptal okouzlený lahodou a vděkem(J6f)
své sestřeničky milé pohnutím se rděl(J6m)
a chvějící se rukou jal ji kolem boků(J6f)
Jen přimhouřila zraky v modrém jejím oku(J6f)
cos zaplálo tak jako bludička se třpytí(J6f)
a po rtíku jí jenom úsměv přeletěl(J6m)
pak nechala se volně na tvář políbiti(J6f)
Pan Lubas neustoupil dokázal co chtěl(J6m)
Hráz vystavěna byla Labe rozpěněné(J6f)
teď marně svoje vlny proti břehům žene(J6f)
a hučí ze hluboka v malomocném vzteku(J6f)
Teď s úsměvem jen patřil na šumící řeku(J6f)
a s úsměvem jen říkal Floře líbezné(J6m)
Hleď kterak tato divá nezkrocená řeka(J6f)
přec poddat musela se práci vítězné(J6m)
vzdor její bezvýsledný pramálo mne leká(J6f)
A srdce tvoje plaché přiznej se mé zlato(J6f)
že v lehká pouta lásky také už je jato(J6f)
Tvůj smích mne neomýlí a vzdor nezalekne(J6f)
já vyčetl to dávno z modrých oček tvých(J6m)
Tys mojí Mojí Floro Čekal co mu řekne(J6f)
však na rtu jejím zvonil jenom bujný smích(J6m)
Co zbývalo mu tedy nežli beze slova(J6f)
ji zulíbati stokrát a zas počít znova(J6f)
A Flora roztomilá ani neodpírá(J6f)
To na podzim už bylo Do houfů se sbírá(J6f)
už přeletavé ptactvo hledat nových sídel(J6f)
a pod mlhavým nebem v tichu noci chladné(J6f)
se často ozve šumot neviděných křídel(J6f)
Sad žloutne ponenáhla trávník schne a vadne(J6f)
a víc a více listí denně na něj spadne(J6f)
Pak přišly mhy a deště zem se v bahno mění(J6f)
Na dvoře živi byli jako ve vězení(J6f)
a jeden na druhého bál se promluvit(J6m)
Pan Lubas po dny celé na oblohu hleděl(J6f)
a na rtu se mu časem trpký úsměv kmit(J6m)
však co sobě myslil nikdy nepověděl(J6f)
A strýček o počasí s velevážnou tváří(J6f)
psal poznámky si denně v sešlém kalendáři(J6f)
I roztomilá Flora někdy u zrcadla(J6f)
si hebkou měkkou bradu ve dlaň lehce kladla(J6f)
Vlas v neladu jí pěkném padal do čela(J6m)
tvář jeví smutek který otrávil jí duši(J6f)
a slzy mocí jenom ještě zdržela(J6m)
A zrcadlo jí praví Pěkně ti to sluší(J6f)
Tak zastihl ji jednou i náš mladý rek(J6m)
Ač v zrcadle ho shlédla nehnula se ani(J6f)
až na šíj přitiskl jí vřelý polibek(J6m)
Tu jako holubička když ji lovec raní(J6f)
hned zachvěla se celá chtěla prchnout snad(J6m)
však neměla dost síly Jenom po něm točí(J6f)
své velké jasnomodré uslzené oči(J6f)
A rek náš jako hříšník na kolena pad(J6m)
Tu hnuta útrpností trochu usmála se(J6f)
Co činíš zašeptala Jaks mne polekal(J6m)
a počala se chvěti jako lístek zase(J6f)
když malou její ručku do svých dlaní jal(J6m)
Buď klidným rozkázala Budu odpověděl(J6f)
tak dlouho dokud na mne nepohledneš jen(J6m)
U její nožek nízko na stupátku seděl(J6f)
k ní zdola oči zvedal blahem unesen(J6m)
Však její pohled smutný zbloudil ku okénku(J6f)
Hu chladný vítr s deštěm doráží naň z venku(J6f)
A dívka zavzdychala Stále ve vězení(J6f)
Ó jak je smutno tady V zámek zakletý(J6m)
náš opuštěný dvorec pomalu se mění(J6f)
Stín věčný na něm leží smutek jen tu sídlí(J6f)
kýms kouzelníkem krutým všady zasetý(J6m)
Kol okna nezašumí ani ptáče křídly(J6f)
a lidská duše nejde kolem našich dveří(J6f)
Je smutno pusto tady smutno v srdci mém(J6m)
kdo nezakusil toho nikdy neuvěří(J6f)
A přece vím že blízko jiná lepší zem(J6m)
kde jiný lepší život kde je rozkoš bytem(J6f)
kde vesele zní hudba a kde v letu hbitém(J6f)
se mládí bezstarostné vznáší proudí hýří(J6f)
v modrém jejím oku zornička se šíří(J6f)
Pan Lubas okouzlený chvěl se divným citem(J6f)
hled její naň zas padl rozumu ho zbavil(J6f)
k srdci ruku tiskna s pathosem jí pravil(J6f)
Ó princezno má zlatá která kouzlem zlým(J6m)
jsi v našem zámku smutném uvězněna krutě(J6f)
své oči vlhké osuš a věř slovům mým(J6m)
Já vysvobodím tebe odtud unesu tě(J6f)
do blaženého kraje kde je rozkoš bytem(J6f)
kde vábivě zní hudba všady veselo je(J6f)
kde ve střevíčku zlatém při valčíku hbitém(J6f)
se v kole vznášet bude drobná nožka tvoje(J6f)
V tom právě vešel strýček stanul blízko dveří(J6f)
a reka i svou dceru přísným okem měří(J6f)
Však kývnul jenom hlavou a odešel zticha(J6f)
Vždyť hezká jeho Flora jeho skvost i pýcha(J6f)
už není malým děckem by ji hlídat musil(J6f)
a bylo by to těžké už to také zkusil(J6f)
Pan Lubas sliby svoje plniti se jal(J6m)
Jak trochu oschly cesty po městech ji vozil(J6f)
kde rozkoš byla bytem a ples zazníval(J6m)
i sebe větších útrat pramálo se hrozil(J6f)
I hvězdy s nebe možná byl by pro ni snes(J6m)
On otrokem byl pouhým ona jeho paní(J6f)
Však s jakou pýchou všady za to patřil na ni(J6f)
a chvěl se tichým blahem ukryt v koutku kdes(J6m)
když vznášela se v kole jako motýl skvělý(J6f)
a očka její plála tváře se jí rděly(J6f)
Ó srdce chvělo se mu nadšením a touhou(J6f)
Tak blaze prožil skoro celou zimu dlouhou(J6f)
Však náhle jeho štěstí počlo kalit cosi(J6f)
Za poslem posel jemu bílá psaní nosí(J6f)
v nich sami uhodnete Byla neúroda(J6f)
vše pěkné naděje mu vzala velká voda(J6f)
a mnoho potopil sám v divé proudy říčné(J6f)
Pak rozmary a hračky jeho Flory slíčné(J6f)
Nu řekněm raděj zkrátka dluhy platit měl(J6m)
však poraditi sobě věru neuměl(J6m)
Ó svoje dluhy platit to zní prosaicky(J6f)
pan Lubas v pokušení ani neupad(J6m)
vždyť z nesnází mu pomoh hodný strýček vždycky(J6f)
Však jiný červ se jemu v prsa mladá vkrad(J6m)
A podoben byl zcela úředníčku z blízka(J6f)
jenž zlatý skřipec nosí frásemi se blýská(J6f)
Za hezkou Florou jemu toulává se všade(J6f)
jej vyrušuje ze sna z prsou klid mu krade(J6f)
Na plesu jenom s ním se hravé děvče baví(J6f)
jen spolu dovádivě sladce šeptají(J6m)
jak květy dva se kloní k sobě jejich hlavy(J6f)
ba často se jim zdaří s očí všem se ztratit(J6f)
a v koutku na pohovku sednou potají(J6m)
a bratránkovi zbude večeři jen platit(J6f)
Ó jak mu oko plane kterak hněvem bledne(J6f)
když za vějířem hravým pospolu je shledne(J6f)
hruď zvedá se mu hněvem div se nerozskočí(J6f)
však hezká Flora jenom směje se mu v oči(J6f)
Už panování zimy ku konci se chýlí(J6f)
i těžký závoj mlhy nad krajem se zdvih(J6m)
a slunce prokukuje taje zvolna sníh(J6m)
a ledu pouta těžká pozbývají síly(J6f)
A proudy vrou a kypí s třeskem puká led(J6m)
Pan Lubas k Labi patří klidný na pohled(J6m)
pak zase hezkou Floru mlčky pozoruje(J6f)
Den pošmourný je nudný vichr v okna duje(J6f)
a každý pohled Flořin v prsa mrazí skorem(J6f)
Pan Lubas marně prosí marně lichotí(J6m)
Mé zlaté dítě milé co se stalo ti(J6m)
Hezounká Flora mlčí s utajeným vzdorem(J6f)
až sešpulí pak dětsky svoje rtíky pěkné(J6f)
Chci do plesu dnes jeti rozmazleně řekne(J6f)
A rek náš kysele se usmál tomu jen(J6m)
Ne nedovolím nikdy pravil rozmrzen(J6m)
a ve tvář její pevně upřel pohled žhavý(J6f)
Ó vím co tam tě vábí Hejsek dotěravý(J6f)
Dnes ukaž jak si vážíš věrné lásky mojí(J6f)
či mám snad zapomenout sama rozhodni(J6m)
Hoj tekly její slzy pravou povodní(J6m)
však rek náš nepohnutý jako skála stojí(J6f)
a nechať Flora vzdychá lichotí a prosí(J6f)
on negalantně hučí do vousů jen cosi(J6f)
a když už do mdlob padlo ubohé to dítě(J6f)
on nepohnul se ani by ji aspoň zved(J6m)
ač svůdně ještě hledla po něm naposled(J6m)
a raděj prchal od ní očíma jen svítě(J6f)
a ještě jednou volal Nepovolím dnes(J6m)
Prch do pokoje svého na pohovku kles(J6m)
a zahleděl se oknem ku divoké řece(J6f)
Zřel kterak o hráz jeho tam se tříští led(J6m)
Nuž uvidíme pravil hrdě čelo zved(J6m)
zdaž vůle má i síla odolá tu přece(J6f)
či opět bez odporu všemu povolí(J6m)
těm rozbouřeným proudům dívčí svévoli(J6m)
Noc probděl celou skorem sotva svitl den(J6m)
ku břehu Labe spěchal Hráz tu pevně stála(J6f)
Pak ku dvoru se vrátil vesel spokojen(J6m)
Hle Flora vítala ho jak se krásnou zdála(J6f)
po vzdoru v její tváři neshled ani stopy(J6f)
On rozpjal náruč po ní její ručku chopí(J6f)
Nuž usměvavě praví tys mi jednou děla(J6f)
Chceš s Labem válku vésti marná práce zcela(J6f)
Je těžko opanovat proud ten zdivočený(J6f)
tak těžko skorem jako vládnout srdcem ženy(J6f)
Hle já jsem Labe spoutal a tvé srdce mladé(J6f)
si samovolně pouta na křidélka klade(J6f)
Tys poslechla mne včera věru důkaz skvělý(J6f)
A Flora pokojně mu na to pravila(J6m)
a při tom trpký úsměv chytře zakryla(J6m)
Aj odpluly už ledy Hráze vydržely(J6f)
však přijde li proud větší zdali nepovolí(J6f)
A nevínně hled klopí a zástěrku žmolí(J6f)
Již v zelený se pažit zvolna vpily sněhy(J6f)
a rákosiny bujné vroubí labské břehy(J6f)
Zas nad močály kachny těžkým křídlem plují(J6f)
a vlašťovice hbité z Labe pijí v letu(J6f)
a nad hladinu rybky směle vyskakují(J6f)
Je všude plno zpěvu všude plno květů(J6f)
je jaro jaro tady A náš hrdina(J6m)
víc dluhů má a Flora více milovníků(J6f)
Jí starý úsměv hraje na růžovém rtíku(J6f)
pan Lubas však si přece smutně vzpomíná(J6m)
že býval kdysi jiným sladký úsměv ten(J6m)
dřív jemu jenom patřil ale nyní nyní(J6f)
Ó teď se opojují jeho medem jiní(J6f)
a při tom střídají se skoro každý den(J6m)
Náš hrdina se jenom stínu podobal(J6m)
tak hryzl ho a mučil neúkrotný žal(J6m)
Však divno strýci šlo teď všechno velmi k duhu(J6f)
Zas k senoseči čas byl po kvetoucím luhu(J6f)
již tu a tam se leskly naostřené kosy(J6f)
Však obloha se chmuří stálý deštík rosí(J6f)
již posekané řady ve příval se mění(J6f)
jenž podle zdání nechce ustát nikdy snad(J6m)
Mrak černý jakoby se k samé zemi klad(J6m)
a Labe temně hučí a vírem se pění(J6f)
a protí příkrým břehům rudé vlny hází(J6f)
Hle roste dme se divě kolem pevných hrází(J6f)
a přes ně vylévá se kus za kusem boří(J6f)
a do hlubiny snáší prudkým útokem(J6m)
Hráz beze stopy mizí v proudu divokém(J6m)
kde stávala jen víry ječivé se tvoří(J6f)
A již se proudy valí lukami i polem(J6f)
již obklopen je dvorec vodou kol a kolem(J6f)
Však přes ni láska přece najde pěšinku(J6m)
Pan Lubas umučený láskou svou i bolem(J6f)
dnes prožil věru mnohou krušnou hodinku(J6m)
Již ráno viděl kterak známý hejsek mladý(J6f)
než vystoupila voda blízko bloudil tady(J6f)
až v sadě pode stromy ztratil se mu pak(J6m)
Po chvílce na to uzřel bystrý jeho zrak(J6m)
jak roztomilá Flora z domu vyšla hbitě(J6f)
a kolem sebe hledíc velmi ostražitě(J6f)
své sukynky si zvedla že až nožka malá(J6f)
se ve střevíčku útlém mihla pod nimi(J6m)
přes kalužiny k sadu kvapem ubíhala(J6f)
Pak pěšinami zřel je brát se různými(J6m)
ve stínu starých štěpů ku besídce známé(J6f)
až zmizeli v ní oba On se zachvěl jen(J6m)
A viděl též jak hráze labský proud mu láme(J6f)
a na břeh vylévá se zpěněn rozzloben(J6m)
Dnes on však nedbá toho Hádá jenom v duchu(J6f)
co v altánu se děje Častokrát mu k uchu(J6f)
s té strany slabý větřík divný šepot nese(J6f)
je divokých to proudů utajený jek(J6m)
či v altánu se ozval sladký polibek(J6m)
Ó jak se jeho srdce tajnou hrůzou třese(J6f)
Však rekem byl a proto zaťal zuby v ret(J6m)
by ani povzdech slabý přes ně neulét(J6m)
Ke stolu pevně přistoup a z ozdobné skřínky(J6f)
vzal bambitky dvě nové zkoušel zámky jich(J6m)
a zcela lhostejně je vážil na dlaních(J6m)
Pak mimovolně upad v temné upomínky(J6f)
zrak počínal mu vlhnout položil zpět zbraně(J6f)
sed ke stolu a stále pohlížeje na ně(J6f)
vzal péro své a počal s pílí nevšední(J6m)
psát pevnou rukou svoji vůli poslední(J6m)
Však sotva krásopisně napsal řádek prvý(J6f)
víc nedovedl spoutat roj svých myšlének(J6m)
Ve hněvu pérem hodil Dětina jsem řek(J6m)
v duchu viděl sebe zbroceného krví(J6f)
a viděl hezkou Floru jak se nad ním shýbá(J6f)
jak na chladnoucí čelo v zoufalství ho líbá(J6f)
A slzy její ještě na chvílku ho budí(J6f)
On otevírá oči hledne na ni jen(J6m)
a šeptá Odpouštím ti byl to krásný sen(J6m)
Já miloval tě mnoho A na její hrudi(J6f)
v níž zoufalostí divou srdéčko jí buší(J6f)
jak oběť lásky věrné vypouští svou duši(J6f)
Ó jasně vidí Floru kterak u mrtvoly(J6f)
si vlasy rve a sténá až ho srdce bolí(J6f)
Je líto mu jí skorem praví však jen temně(J6f)
Jsi nevěrnice svůdná sama vinna tím(J6m)
až ve hrob položí mne nechoď více ke mně(J6f)
a z klidného mne spánku neruš krokem svým(J6m)
Byl odhodlán že zemře smělou smrtí pro ni(J6f)
sám při souboji soku ňadra nastaví(J6m)
však Flora nad mrtvým se aspoň v žalu skloní(J6f)
a snad i s nápisem mu pomník postaví(J6m)
Pod jeho hrudí vírem myšlénky se honí(J6f)
a vzpomínky jak mračna jdou po jeho čele(J6f)
A vzpomněl na své mládí na své plány smělé(J6f)
a bylo mu tak trochu líto mladých let(J6m)
však nad ostatním zkřivil pohrdavě ret(J6m)
A vzpomněl na svůj statek na pole i luhy(J6f)
na rozvodněnou řeku i na svoje dluhy(J6f)
z nenadání žárem zraky jemu planou(J6f)
a v prsou cítí touhu posud nepoznanou(J6f)
I třesoucí se rukou péro znova chytí(J6f)
a verše psát se chystá prvně v živobytí(J6f)
jak Lenský v Oněginu kritikové řeknou(J6f)
A byl by možná rázem napsal báseň pěknou(J6f)
v tom strýčkův hlas ho náhle ze sna probudil(J6m)
On mimovolně pustil z ruky péro na zem(J6f)
sáh k ňadrám si kde srdce zachvělo se mrazem(J6f)
a vražedné své zbraně opatrně skryl(J6m)
Šel kam ho strýček volal krev mu v žilách vřela(J6f)
Měl ve přízemí strýček temný pokojík(J6m)
kam sotva jednou za rok pohled slunka vnik(J6m)
Však poručník jen říkal Ó mně stačí zcela(J6f)
Tam celé dny a noci on dlel skromně tiše(J6f)
prý aby nepřekážel Ale někdo řek(J6m)
že poklady tam hlídá a přebírá spíše(J6f)
Když v jizbu tuto vešel mrzutý náš rek(J6m)
a jeho oko zvolna pološeru zvyklo(J6f)
shled neznámého hosta sedět u stolu(J6m)
se strýčkem obědvali svorně pospolu(J6m)
Hned podezření temné v duši jeho vzniklo(J6f)
Ha k sobě pravil věru toho pána znám(J6m)
toť hlavu vsadím na to z města notář sám(J6m)
Ten od talířů plných nepozvedne hlavy(J6f)
a nevidí kdo vešel ani nepozdraví(J6f)
jen kyprá nožka husí svádí ho a baví(J6f)
Strýc také ani slova hlavou kývá jen(J6m)
Co značí vše to ptá se rek náš udiven(J6m)
A Milý hochu strýček naposledy praví(J6f)
víš kterak smýšlím s tebou vždycky upřímně(J6m)
Chci upřímně ti také pravdu pověděti(J6f)
hm povím ačkoliv to velmi bolí mě(J6m)
hm zpívají to ptáci kde jen který letí(J6f)
tys prodlužil svůj statek jmění rodinné(J6m)
již lichváři tě pevně ve svých drápech mají(J6f)
a kořisti tak slibné sotva dřív se vzdají(J6f)
než ve spárech jim děsných zvolna zahyne(J6m)
Ó nikde hochu tobě spása nekyne(J6m)
Však z rodinného statku dravcům ustoupiti(J6f)
to zločinem by bylo Moji radu slyš(J6m)
jen listinu mi tuto pěkně podepiš(J6m)
a já chci dravcům opět kořisť vychvátiti(J6f)
Jen podepiš můj hochu je to postup statku(J6f)
mně postoupit ho musíš jiná pomoc není(J6f)
Pan notář od stolu jen zpola zvedl zrak(J6m)
a okusuje kůstku pravil sladce Tak(J6m)
Ne nikdy nikdy nikdy zvolal v rozechvění(J6f)
pan Lubas hlasem velkým Ticho bylo chvíli(J6f)
Strýc usmíval se pouze a pan notář jen(J6m)
se nad plničký talíř hlouběji zas chýlí(J6f)
Pan Lubas oddychoval pracně sbíral síly(J6f)
a marně namáhal se smutný ztajit sten(J6m)
A jal se temný pokoj měřit rychlým krokem(J6f)
Kol ticho Prudký deštík bije do oken(J6m)
a kolem hlavy reku bzučí mouchy jen(J6m)
či pod čelem to bzučí myšlének mu roje(J6f)
On po podlaze těká zakaleným okem(J6f)
V tom vidí vidí přes práh pode dveřmi zticha(J6f)
se slabý pramen vody dere do pokoje(J6f)
On stanul ustrnutý hledí sotva dýchá(J6f)
A pramének ten roste za ním druhý vnik(J6m)
a po podlaze voda rozlévá se kolem(J6f)
Co znamená to mladík udivený vzkřik(J6m)
Strýc nepohnul se ani za dubovým stolem(J6f)
a neohled se skorem řekl klidně Labe(J6f)
Pan Lubas nemoh ztajit povzdechnutí slabé(J6f)
A strýc se usmál jenom Nuže sám to zříš(J6m)
zas potopena v Labi úroda je celá(J6f)
co zbývá tobě nyní Nuže podepiš(J6m)
A notář od stolu jen zpola zvedl zrak(J6m)
rty utíraje sobě sladce řekl Tak(J6m)
Pan Lubas vrtí hlavou ale s jeho čela(J6f)
pot pomalu se prýští Nikdy temně vzkřik(J6m)
V tom nový silný pramen do pokoje vnik(J6m)
a po podlaze voda všude rozlila se(J6f)
a výš a výše stoupá Ticho kolem zase(J6f)
Šum divé řeky z dálky slyšet chvilkou jen(J6m)
a liják neustálý bije do oken(J6m)
Dál roste v jizbě voda Všichni naši milí(J6f)
se před ní krok za krokem na stůl uchýlili(J6f)
Nu podepiš můj hochu strýček znova nutí(J6f)
Pan notář jenom talíř před potopou chrání(J6f)
a pochutnává sobě s dvojnásobnou chutí(J6f)
A sotva od talíře zpola zvedl zrak(J6m)
a okusuje kůstku sladce pravil Tak(J6m)
Však rek náš zarmouceně svoji hlavu sklání(J6f)
jak bědná oběť kterou na popravu vedou(J6f)
Jen trpký úsměv přelét přes líc jeho bledou(J6f)
když donutil ho strýček aby péro vzal(J6m)
nu konečně co dělat Přece podepsal(J6m)
a hodil péro na stůl k nohám panu strýci(J6f)
Chtěl peprného cosi ještě jemu říci(J6f)
však slzami se jenom zakalil mu zrak(J6m)
Pan notář kývl hlavou řekl sladce Tak(J6m)
A strýček jen si oddych usmívá se tiše(J6f)
Však v tom se rek náš mladý vztýčil najednou(J6m)
a stud a hněv a lítosť v jeho duši vrou(J6m)
a hruď mu bolesť svírá takže sotva dýše(J6f)
a leká se že náhle strop se na něj řítí(J6f)
Vše zdá se mu tak cizím neznámým tu býti(J6f)
On není na svém statku cizincem tu pouhým(J6f)
A ulevil své duši těžkým vzdechem dlouhým(J6f)
Pryč vykřikl a všechno Pryč naň tady volá(J6f)
Co pro něj tady zbylo Řekl Konec všemu(J6f)
Se stolu na zem skočil Pod nohama jemu(J6f)
jen rozstříkla se voda Ke dveřím se brodil(J6f)
a strýček pohledem ho k prahu doprovodil(J6f)
A rek náš vyšel Venku uvítal ho příval(J6f)
On bez citu jen v dálku před sebe se díval(J6f)
a k čelu tiskl šílen zaťaté si pěstě(J6f)
Již voda zaplavila dokola kraj celý(J6f)
jen někde vyšší meze nebo kámen v cestě(J6f)
z vod vyčnívaly posud Stromy potápěly(J6f)
už svislé větve svoje do zkalených vod(J6m)
Kam jít Náš hrdina se ještě nerozhod(J6m)
V tom šumot labských vírů doletěl až k němu(J6f)
On sklopil hlavu řekl Pravda Konec všemu(J6f)
Tys Labe zvítězilo vzdávám se ti již(J6m)
vše vzalo jsi mi chceš li mne též vezmi spolu(J6f)
mou bolesť nevýslovnou nejdřív zahojíš(J6m)
I na Floru si pěknou vzpomněl v tichém bolu(J6f)
a zamlčeti nemoh povzdechnutí slabé(J6f)
I tu mi tedy vzalo nenasytné Labe(J6f)
Co vzalo nenavrátí slzy nepomohou(J6f)
Mne také vezmi s sebou A nejistou nohou(J6f)
tam ubíral se odkud temně zazníval(J6m)
šum divých labských vírů Zakaleným okem(J6f)
se na rozlitou vodu před se zadíval(J6m)
a hloub a hloub v ní klesal skoro každým krokem(J6f)
V tom zdálo se mu že se v trpký mění smích(J6m)
ten šum a hukot divý proudů zpěněných(J6m)
a zdá se mu že slova slyší ze hlubiny(J6f)
Hoj Flora Floru tu si vezmi zpátky jen(J6m)
A ze sadu v tom k němu zalét výkřik jiný(J6f)
On ohledl se ihned trochu rozechvěn(J6m)
neb její hlásek poznal druhdy mu tak milý(J6f)
A besídku zřel kolem vodou zalitou(J6m)
už nad stupně až její vlny vystoupily(J6f)
a na stěny už hází žlutou pěnu svou(J6m)
Hoj hrdličky dvě plaché tam se polapily(J6f)
Ve blahé šťastné chvíli málo dbali as(J6m)
že Labe rozbouřené roste výš a výše(J6f)
v cukrování sladkém větrem letí čas(J6m)
a tlukot srdcí vlastních poslouchali spíše(J6f)
než hukot a šum vody kolem svojí skrýše(J6f)
Však vzbudili se přece ze snů blažených(J6m)
a v šatečkách svých pěkných bílých jako sníh(J6m)
ven Flora vyskočila hravou nožkou svojí(J6f)
ven do zátopy kalné Ó jak hrůzou vzkřikla(J6f)
když ve střevíčky její chladná voda vnikla(J6f)
A bledá uděšená jako socha stojí(J6f)
a zpátky nerada by ku předu se bojí(J6f)
A hejsek zsinavělý sotva smyslům věří(J6f)
a chvěje se a pilně hloubku vody měří(J6f)
Než konečně co platno zůstat možno není(J6f)
jen do zátopy labské směle bez prodlení(J6f)
Tak ke dvoru se brodí v proudech zkalených(J6m)
a kalná žlutá pěna stříká kolem nich(J6m)
Ó kterak roztomile jim to spolu sluší(J6f)
Je voda kol nich všude voda pod nimi(J6m)
a s oblohy se leje proudy valnými(J6m)
A koketněji nežli sama chce a tuší(J6f)
si šatečky své bílé hezká Flora zvedá(J6f)
a nožkou obezřele pevnou půdu hledá(J6f)
Náš hrdina se zasmál z celé duše svojí(J6f)
A smích ten zachránil ho Zjasnil se mu zrak(J6m)
a před ním rozprášil se neprůhledný mrak(J6m)
Hle na kraji až břehu nad hlubinou stojí(J6f)
a u svých nohou skoro divé víry zočil(J6f)
A vlna vlnu honí hučí proudy děsné(J6f)
jen jeden krok a navždy do propasti klesne(J6f)
Jen jeden krok mu zbýval on však nevykročil(J6f)
Šel do Prahy a znova počal studovati(J6f)
Však tady jeho stopa na dlouho se tratí(J6f)
utonul v proudech žití Zda kdy vypluje(J6m)
Proud labský zatím dále břehy podemílá(J6f)
Je hrůzná jeho práce děsná jeho síla(J6f)
a zločinné se Labe tajně raduje(J6m)
když pokrytý břeh zvolna do vln se mu kácí(J6f)
Tu v hloubi zahučí to a vír zpěněný(J6m)
divoce roztočí se v něm se rychle ztrácí(J6f)
květ luční s kolmým břehem spolu stržený(J6m)
Dál klidně ubírá se řeka lupu lačná(J6f)
a v jejich kalných vlnách zrcadlí se mračna(J6f)
i ptactvo které v hejnech přes oblohu pluje(J6f)
i vážka která s břehu na břeh poletuje(J6f)
V nich shlížejí se v dumách staré topoly(J6m)
i olše podemletá visíc nade hloubi(J6f)
vrb řada která v lukách místem břehy vroubí(J6f)
je chráníc proti proudům a jich svévoli(J6m)
z houští zde a onde lidské tváře hledí(J6f)
To rybák nehnutě tam nade břehem sedí(J6f)
prut dlouhý v rukou drže brvou nehne ani(J6f)
tvář jeho opálená pot vyvstává na ní(J6f)
roj komárů kol bzučí ssaje jeho krev(J6m)
On nebrání se mlčí neví co je hněv(J6m)
tak sedět život celý svatým byl by věru(J6f)
Však mají labské břehy také zákoutí(J6m)
kde ticho je a milo Letních za večerů(J6f)
je příjemno sem někdy s loďkou zaplouti(J6m)
ve stínu svěžích olšin na člunu se houpat(J6f)
či shodit těžké šaty a v proudech se koupat(J6f)
Znám jedno místo pěkné Po obojí straně(J6f)
břeh okrašluje mladý lesík dubový(J6m)
Zde Labe zatáčí se proto zdá se maně(J6f)
tok jeho že tu končí v šeru stromoví(J6m)
že jezero tu tvoří skryté v hustém lese(J6f)
Zde mrtvé skorem ticho Z písku někdy jen(J6m)
se náhle s křikem teskným bílý racek vznese(J6f)
Když na západě hasne pěkný letní den(J6m)
tu na břehu se zjeví mladá svůdná víla(J6f)
na písku v mělké vodě brodí se jak dítě(J6f)
a v proudu sněhem svítí její nožka bílá(J6f)
tak svěží roztomilá Běda tomu však(J6m)
kdo nezakreje sobě rukou rychle zrak(J6m)
Rusalka vábná lapí v čarovné ho sítě(J6f)
z nichž do smrti se věru nevyplete více(J6f)
Tak nedávno se stalo panu notáři(J6m)
Šel kolem stanul maně zarděn ve tváři(J6m)
a malá očka jeho divně blýskajíce(J6f)
jen kouzlaplný zjev ten pilně sledují(J6m)
by neušlo mu žádné rusalčino hnutí(J6f)
z prsou vydralo se jemu povzdechnutí(J6f)
Ó Floro šeptal k sobě tebe miluji(J6m)
Mou musíš býti Dixi moje slovo platí(J6f)
svatební smlouvu zdarma napíšu ti sám(J6m)
Pak spokojen se počal sladce usmívati(J6f)
a volnosť úplnou dal vlastním myšlénkám(J6m)
By nebezpečná víla zde ho nezahledla(J6f)
po tichu spěchal odtud zpět se ohlížeje(J6f)
Ke dvorci známému ho polní stezka vedla(J6f)
čím dál tím rychleji šel cítil že se chvěje(J6f)
Ve vratech dvora pravě Flořin otec stál(J6m)
Na snědé tváři jeho divný úsměv hrál(J6m)
když za ruku jej lapil notář rozechvěn(J6m)
a ruku jeho dcery sobě vyprošoval(J6f)
Z úst dýmku nevzal ani hlavou kýval jen(J6m)
a jako v oblaku se v modrém dýmu schoval(J6f)
Řek Dobře Smluvíme se Smluvili se tedy(J6f)
o věně ovšem nejdřív v tom labská víla(J6f)
hezounká Flora z toulky zpět se navrátila(J6f)
Pan notář sklopil oči rozčilením bledý(J6f)
a statkář otec její zcela chladně děl(J6m)
Jsi zasnoubena dcero Flora zvedla zrak(J6m)
a kam má pohlednouti ženich nevěděl(J6m)
jen prudce kývl hlavou tiše pravil Tak(J6m)
Nevěsta jako dítě jen se smála všemu(J6f)
proč při tom sladkém smíchu teskno bylo jemu(J6f)
Námluvy ukončeny A za krátký čas(J6m)
šli spolu od oltáře Velkolepý kvas(J6m)
den slavný zakončoval Ženich blahem záře(J6f)
se chvěl a uzardíval láskou celý spit(J6m)
od mladé žínky na krok nechtěl ustoupit(J6m)
a líbal její ručky hladil její tváře(J6f)
se vzdechem sladkobolným na rtu rozechvěném(J6f)
Však mohl radovat se Švarná žínka věnem(J6f)
dvůr celý přinesla mu věru pěkné ceny(J6f)
s pozemky úrodnými dluhy nestížený(J6f)
Jen otec její malý výměnek tu měl(J6m)
v přízemí pokoj těsný v kterém dříve býval(J6f)
když mladý Lubas tady hospodařit chtěl(J6m)
Ve dvorci hody byly Gratulací příval(J6f)
museli snášet nejdřív mladí manželé(J6m)
Pak smích jen bylo slyšet žerty veselé(J6m)
a zvučný cinkot sklenic který rozehříval(J6f)
Společnosť kolem stolů byla velmi skvělá(J6f)
vždyť z města přijela sem městská rada celá(J6f)
A stále veseleji kolem bylo tu(J6m)
přípitky zanikaly v hlučném šumotu(J6m)
Drůžičky roztomilé uzarděné v líci(J6f)
kol stolů vybíraly dárky pro Matici(J6f)
Duch vlastenecký ovál společnosť tu všecku(J6f)
jen strýček z Kutné Hory mluvil po německu(J6f)
Nevěsta spanilá se sladce usmívala(J6f)
když nejhlučněji bylo potichounku vstala(J6f)
do sadů vyšla sama Letní večer byl(J6m)
za lehké mráčky hned se plný měsíc kryl(J6m)
a opět skrze stromů husté lupení(J6m)
zář jeho v šero sadů padla na pěšiny(J6f)
před nožky mladé paní která ve snění(J6m)
šla zvolna ku besídce Světlo tak a stíny(J6f)
i v její duši mladé zápasily spolu(J6f)
Jak těšila se dlouho na den svatby svojí(J6f)
a přec jí v pohár štěstí padla krůpěj bolu(J6f)
o vlastní budoucnosti dumá v nepokoji(J6f)
Hebounké čílko počlo chmůrami se krýti(J6f)
a tajná slza někdy očka ovlaží(J6m)
a lehkou mysl tíží jakés závaží(J6m)
i její krok se zdá teď mnohem těžším býti(J6f)
V besídku vešla v dumách Uvnitř temno bylo(J6f)
V pohovku rákosovou sedla znavená(J6m)
v klín poklesly jí ručky srdce zabouřilo(J6f)
rty křečovitě svírá bolesť tlumená(J6m)
Dnů mládí bezstarostných volných veselých(J6m)
vzpomíná mladá paní škoda škoda jich(J6m)
Co osud pro ni chystá co ji dále čeká(J6f)
zavírá smutně očka života se leká(J6f)
Skrz husté mříže větví které okna kryly(J6f)
vnik do besídky náhle paprsk měsíce(J6m)
pad na bílé jí čelo na rtík na líce(J6m)
chyt v kadeřích se hebkých Zjev to roztomilý(J6f)
Tma čirá vládne kolem jenom hlava její(J6f)
plá jasně krásou svůdnou v luny svitu hravém(J6f)
jak obraz vykouzlený na pozadí tmavém(J6f)
Noc temná noc je tichá Sotva hlasitěji(J6f)
zavane větřík někdy a větve se chvějí(J6f)
Je možno v tichu slyšet kterak roste tráva(J6f)
jak nedaleko Labe břehy ohlodává(J6f)
vlnami svými zrádně lehtajíc je stále(J6f)
tak jako víla labská kořisť ubohou(J6m)
Smích hrdličí v tom ze tmy zazněl nenadále(J6f)
a slyšet suchý písek chrastit pod nohou(J6m)
Dam několik to spolu prochází se v sadu(J6f)
a Flora slyší všechno co si vypravují(J6f)
Z nich jedna praví Věru sotva pochopuji(J6f)
proč nepřišla k nám Flora aspoň na poradu(J6f)
A druhá na to šeptem Notáře si vzít(J6m)
vždyť ona lepší štěstí mohla učinit(J6m)
To věru titul malý paní notářová(J6f)
A všechny zasmály se hlučně na ta slova(J6f)
Ta nebude as nikdy patřit mezi nás(J6m)
že paní doktorová jiná praví zas(J6m)
Tak paní purkmistrová druhá odpovídá(J6f)
vždy líšiti se bude jak od zlata slída(J6f)
Ni počítat se nesmí mezi honoraci(J6f)
Ne nikdy nikdy nikdy nesvolíme k tomu(J6f)
Dál od besídky zašly smích se v tichu ztrácí(J6f)
šum Labe slyšet jenom šelestění stromů(J6f)
V besídce temné zazněl těžký smutný vzdech(J6m)
Do dlaní bílých Flora horké tiskla čelo(J6f)
lítostí hněvem srdce v ňadrách se jí chvělo(J6f)
však úsměv pohrdavý zakmit na ústech(J6m)
S tím úsměvem se k stolu navrátila zpátky(J6f)
a s úsměvem týmž taky v městě za čas krátký(J6f)
své pyšné družky k sobě na hostinu zvala(J6f)
a na soaré potom k domácímu plesu(J6f)
či na svačinu jindy Jak se usmívala(J6f)
když její družky milé bledly závistí(J6m)
Však mohly záviděti Věru po okresu(J6f)
prý nebyl u nás nikdy větší přepych vídán(J6f)
ač ovšem historie toho nejistí(J6m)
Však mluvilo se všady že pan manžel její(J6f)
jenž hledem závistivých pečlivě byl hlídán(J6f)
den ode dne prý scházel a vždy tesklivěji(J6f)
na ňadra skláněl hlavu která počla bělet(J6f)
a při hostině skvělé zpěvu přípitcích(J6m)
prý často mimovolně z hloubi srdce vzdych(J6m)
Však to snad pomluva je proč by měl on želet(J6f)
Měl hezkou švarnou žínku k tomu pěkný dvůr(J6m)
proč jeho čelo přece bylo plné chmur(J6m)
I jeho mladá paní často hlavu svěsí(J6f)
a v koutku neviděna tajně zapláče si(J6f)
Což platen všechen přepych jmění nádhera(J6m)
což platna její krása které vše se koří(J6f)
když kouzlem zlým dvě slova její pýchu boří(J6f)
Kdys před hostinou sama stála u zrcadla(J6f)
Již počaly se vkrádat stíny večera(J6m)
v útulný pokoj její Mladá paní kladla(J6f)
kol hrdla labutího řetěz drahocenný(J6f)
A na skle její pohled snivý zamlžený(J6f)
sledoval dlouhou chvíli obraz svůdné ženy(J6f)
Líc pěkná tak a svěží a pleť hladká čistá(J6f)
okrouhlé plné rámě šije hebounká(J6m)
oh vidí že je krásnou vnadnou dozajista(J6f)
a přece povzdychla si maně zlehounka(J6m)
Dnes pochlubí se opět toaletou novou(J6f)
což platno přec je pouze paní notářovou(J6f)
Dvě slova zlá i hrozná která slyší všude(J6f)
Jen paní notářová Což tak věčně bude(J6f)
Ne hvězda slávy pro ni taká svitne kdys(J6m)
Na stole maně našla místní časopis(J6m)
Do vlasů kroutila si z něho papiloty(J6f)
byl povolný a měkký jak kdo chtěl se svinul(J6f)
Úvodní článek psaný podle známé noty(J6f)
bez pozornosti zcela její pohled minul(J6f)
V tom z nenadání jiskra vzplála v jejím oku(J6f)
rtík pěkný se jí zachvěl zaplanula líc(J6m)
a prudce učinila v před několik kroků(J6f)
Pak stanula zas maně k sobě hovoříc(J6m)
Do sněmu volby řekla to je pokyn s nebe(J6f)
Být paní poslancovou Jak se zasmála(J6m)
a div že nezačala tančit bezmála(J6m)
V tom vešel manžel její Hledala jsem tebe(J6f)
vykřikla rozechvěna na prsa mu padla(J6f)
a lichotivě ručku na čelo mu kladla(J6f)
jak děcko šeptala mu Zlatý muži můj(J6m)
dnes poslechneš mne ano prosím nevzdoruj(J6m)
Poslancem stát se musíš vyplň moje přání(J6f)
a vášnivě jej líbá On se slabě brání(J6f)
Dí Bláhové mé děcko zase vrtoch nový(J6f)
Však příčina dnes vážná přivedla mne sem(J6m)
Víš řeknu raděj všechno krátkými jen slovy(J6f)
musíme šetřit šetřit Flora s úsměvem(J6m)
zakryla ústa jemu měkkou vonnou dlaní(J6f)
Již opět milý muži Znám tvé starosti(J6m)
Tys melancholik vím to míváš špatné spaní(J6f)
Ten nepokoj již jednou z prsou vyhosti(J6m)
Vždy jenom vidíš bídu jak se na nás řítí(J6f)
a bojíš se jak budem v chudobě pak žíti(J6f)
To planý strach Dvůr máme a pak otec můj(J6m)
vždy ochotně ti ruku podá ku pomoci(J6f)
Věř marně jen se trápíš bezsenné máš noci(J6f)
Jen před jinými aspoň vždy se pamatuj(J6m)
Však teď mi podej ruku chci ti hádat z dlaně(J6f)
Čtu velké štěstí brzo zasvitne ti maně(J6f)
poslancem učiní tě svorná volba lidu(J6f)
Je hříchem žíti stále v neprospěšném klidu(J6f)
nechť každá páž i srdce pro národ se zvednou(J6f)
pro národ třeba žíti pro vlasť život dát(J6m)
poslancem také ty se proto musíš stát(J6m)
Vím že se budeš vždycky opatrně chovat(J6f)
Jak přítelkyně moje závistí pak zblednou(J6f)
Teď drahý muži ruku políbit mně smíš(J6m)
jdu s práporem tvým v mysli pro tě kortešovat(J6f)
Jen o šetření prosím ať mi nemluvíš(J6m)
Odešla zanícená Manžel vzdychl sobě(J6f)
po zemi plaše bloudil kalný jeho zrak(J6m)
rameny krčil jenom smutně šeptal Tak(J6m)
a náhle na okamžik zavřel oči obě(J6f)
jak propasť by se hrozná před ním otevřela(J6f)
a zachvěl se a šátkem pot utíral s čela(J6f)
V saloně však již Flora hosty vítala(J6m)
Tu usmála se vlídně ručku podala(J6m)
tu sotva kývla hlavou s bezvýznamným hledem(J6f)
a jiným lichotila s pěknou poklonou(J6m)
tu milostí svou hřeje a zas mrazí ledem(J6f)
Však při tom stále stejně roztomilou byla(J6f)
Společnosť skvělá brzo salon naplnila(J6f)
Jak mladé paní ňadra hrdostí se dmou(J6m)
div radostí že někdy v jásot neupadá(J6f)
Pan purkmistr tu s chotí za ním městská rada(J6f)
žid Mojžíš milionář s pěti prsteny(J6m)
tu věda zastoupena pány professory(J6f)
a mistrem kameníkem české Uměny(J6m)
Nu zkrátka je tu města nejkrásnější květ(J6m)
ba zastoupen je také literární svět(J6m)
Ten mladík jenž se točí stále kolem Flory(J6f)
pro celou obec naši galantoma vzor(J6m)
toť Oldřich Mandelinka místní redaktor(J6m)
A jak je mladá paní k němu milostivá(J6f)
dnes všady sledují ho její očka snivá(J6f)
Jak muška kolem světla on se kol ní točí(J6f)
a poslouchá co káží svůdné její oči(J6f)
Co obyčejně bývá na konec až hodů(J6f)
o politice nejdřív počli mluvit dnes(J6m)
A Flora podávajíc malinovou vodu(J6f)
se děsí kterak smutně český národ kles(J6m)
A není divu dokud za poslance svoje(J6f)
lid volí baby které uprchnou hned z boje(J6f)
jak ministr jim prstem jenom pohrozí(J6m)
či prospěcháře kteří po odměně baží(J6f)
sen o zlatém je křížku ve sněmovně blaží(J6f)
Jsou ovšem mezi nimi ale nemnozí(J6m)
již plní povinnosti a jich počet slabý(J6f)
je třeba by byl brzo hojně rozmnožen(J6m)
Snad několik přec mužů najdem na Polabí(J6f)
již neděsili by se všeho jako baby(J6f)
V tom Oldřich Mandelinka hned se slova chyt(J6m)
Má pravdu milostpaní třeba jinak začít(J6f)
Víc nesmíme se nechat vrahům ke zdi tlačit(J6f)
lev český musí vstáti nechť se peklo třese(J6f)
ať prápor slávy vlaje vzhůru Nedejme se(J6f)
Řeč jeho odměněna hojným potleskem(J6m)
A Flora opět počla s politikou jemnou(J6f)
Mne těší že tak svorně souhlasíte se mnou(J6f)
vše možno ještě změnit Milým zábleskem(J6m)
náš nový den se hlásí slunce naše vstává(J6f)
Teď třeba jenom najít muže statečné(J6m)
již dovedli by hájit naše stará práva(J6f)
Vždyť máme také u nás muže výtečné(J6m)
proč chodit vždycky jinam Někdo vykřik Sláva(J6f)
Pan purkmistr pak zvolna rozechvěný vstává(J6f)
Odpusťte praví skromně ale prosit musím(J6f)
mne nevolte neb volby nepřijal bych pak(J6m)
s úřadem purkmistrovským dost už věru zkusím(J6f)
A slza zakalila mírný jeho zrak(J6m)
V tom první rada prudce k milostpaní chvátá(J6f)
Kde vhodného teď prosím najdem kandidáta(J6f)
Však Flora jen se kamsi maně zadívala(J6f)
Je třeba praví také kol se ohlednout(J6m)
Muž mnohý pravý statný jak violka malá(J6f)
se skrývá neuznaný Takovéto síly(J6f)
je třeba vyhledávat z prachu pozvednout(J6m)
by na patřičném místě pro vlasť působily(J6f)
Pan Oldřich Mandelinka sledoval hled její(J6f)
Tam nedaleko dveří notář v koutku stál(J6m)
tak skromný nepatrný Jeho rty se chvějí(J6f)
jen mlčky patří na zem jak by hnout se bál(J6m)
V tom Oldřich Mandelinka hlučně zavolal(J6m)
Kdo pro vlasť chová v prsou aspoň špetku citu(J6f)
kdo Čechem slouti toužíš hrdý na svůj rod(J6m)
kdo potomkem jsi věrným slavných Táboritů(J6f)
a hotov bojovati statně pro národ(J6m)
svou pravici mně podej se mnou musíš jíti(J6f)
to heslo svaté musíš před sebou vždy míti(J6f)
Pan notář jenom budiž naším poslancem(J6m)
veškeré ctnosti muže vtěleny jsou v něm(J6m)
Kol bylo chvílku ticho a pak ostychavě(J6f)
kdes ozvalo se Sláva Však již heslo dáno(J6f)
a mistr kamenický hrdě povstal pravě(J6f)
že venkovem tak dlouho bylo pohrdáno(J6f)
Vždy venkovu se v Praze vysmívají jen(J6m)
venkovský umělec je v Praze zatracen(J6m)
On sám prý toho zkusil A proč neustále(J6f)
do sněmu volit máme pražské doktory(J6m)
Ne tak to více nesmí nesmí jíti dále(J6f)
jen hlavu postavme si pánům na vzdory(J6m)
Pan notář nechať žije Toho budem volit(J6f)
Pan Florián pak slíbil za hasičský sbor(J6m)
že při něm bude třeba krev měl za to prolít(J6f)
I nastal pomatený hlučný rozhovor(J6m)
Pak Oldřich Mandelinka řeč měl tuze pěknou(J6f)
a pravé mělnické když pozdě večer pili(J6f)
pro pana notáře se všichni prohlásili(J6f)
Sám purkmistr jen stranou zcela vážně děl(J6m)
že vyčká co as tomu páni v Praze řeknou(J6f)
Při dlouhých chválořečích notář jen se chvěl(J6m)
studená krůpěj potu na čele mu stála(J6f)
a nevěděl kam při tom obrátiti zrak(J6m)
jen stále kýval hlavou skromně šeptal Tak(J6m)
Však mladá jeho paní štěstím celá plála(J6f)
ve velkém nepokoji probděla noc dlouhou(J6f)
Již nebylo to tedy marnou dětskou touhou(J6f)
již kvapem blížila se k žádoucímu cíli(J6f)
Jak nade městem naším zasvitl den bílý(J6f)
novinka důležitá rozlétla se hned(J6m)
O politice všude hlučný spor se ved(J6m)
občanstvo klidné dělí v protivné se proudy(J6f)
a začly hádky rvačky žaloby a soudy(J6f)
k dovršení zmatku ještě naposled(J6m)
byl jiný kandidát tu z Prahy odporučen(J6f)
Pan doktor Lubas Nuže boj tu nastal pravý(J6f)
A Oldřich Mandelinka nejprvé byl stlučen(J6f)
že napsal Kdo je čím je proč nám ho sem staví(J6f)
Zde nikdo o něm neví leda ještě to(J6m)
že dědičný svůj statek probil za léto(J6m)
A jiní pravili zas Něco v něm být musí(J6f)
když nám ho odporučil doktor Rieger sám(J6m)
O jeho ceně soudit nepřisluší nám(J6m)
vždyť dobře věru vůdce muže svoje zkusí(J6f)
než národu je schválí Byl to hrozný shon(J6m)
z klidného jindy města stal se Babylon(J6m)
a mistři tovaryši pohrdnouce prací(J6f)
své síly věnovali zcela agitaci(J6f)
Při notářovi věrně hasičů stál sbor(J6m)
však Beseda zas děla Svornosť nás jen spasí(J6f)
a Nechať Lubas žije psala na prapor(J6m)
Snad zápas rozhodne a sporů plamen shasí(J6f)
voličů schůze valná na střelnici dnes(J6m)
Tam kandidáti oba představit se mají(J6f)
A po ulicích města prapory už vlají(J6f)
a ku střelnici spěchá poplatníků směs(J6m)
Sál velký dneska sotva stačí občanům(J6m)
Ve množství jakýs divný podezřelý šum(J6m)
vždy chvílku ozývá se sálem přeletuje(J6f)
Pod soškou Palackého na tribuně malé(J6f)
pan doktor Lubas z Prahy nepohnutě stojí(J6f)
a okem blýskajícím množství pozoruje(J6f)
Zdá se být pevným zcela připraveným k boji(J6f)
Pan purkmistr v tom přišel v úctě dokonalé(J6f)
mu ruku stisk a slavně schůzi zahájil(J6m)
Při krátké řeči jeho doktor jak by snil(J6m)
na jedno místo stranou zahleděl se pevně(J6f)
a zachvěl se a náhle uzarděl se zjevně(J6f)
Na temné galerii zpola ve stín skrytou(J6f)
tam Floru zahled Floru Neklamal jej zrak(J6m)
Ne nemohl se mýlit Mdlobu okamžitou(J6f)
pocítil v celém těle zotavil se však(J6m)
a jasným hlasem počal řečnit k voličům(J6m)
Je těžko sledovati jeho plány smělé(J6f)
po sále ozýval se pochvalný jen šum(J6m)
Rolnictva na Polabí ujímal se vřele(J6f)
a končil Přísahat chci seč mé síly slabé(J6f)
že budu pracovati pro váš prospěch jen(J6m)
mé první heslo bude Regulovat Labe(J6f)
Ku tmavé galerii zvedl oko zase(J6f)
a k ňadrám ruku přitisk divně rozechvěn(J6m)
Hle Flora kývla hlavou slabě usmála se(J6f)
Divoký potlesk hromem v sále zabouřil(J6m)
Pan purkmistr a z obce nejvážnější páni(J6f)
už napřed skládali mu svoje blahopřání(J6f)
V tom od svých přátel veden notář vystoupil(J6m)
Vše ztichlo Odkašlal si a pot utřel s čela(J6f)
byl bledý jako stěna ruka se mu chvěla(J6f)
a tichým hlasem pravil Slavné shromáždění(J6f)
Já nechci plýtvat slovy jedno zcela stačí(J6f)
mým heslem bude Šetřit Umlk v rozechvění(J6f)
Hoj jaký ryk tu nastal Vše se k němu tlačí(J6f)
hřmí tisíceré Sláva V jásotu a křiku(J6f)
tu a tam také zazní sykot protivníků(J6f)
A nechať notář poctám brání se a sténá(J6f)
přátelé pozvedli ho mocí na ramena(J6f)
Však doktor Lubas zmizel z divoké té vřavy(J6f)
na temné galerii už se Floře klaní(J6f)
Ó jaký osud krutý s úsměvem jí praví(J6f)
já nevěděl jsem posud věřte milostpaní(J6f)
váš manžel velectěný mým že bude sokem(J6f)
Bez boje byl bych ustoup Čarovným svým okem(J6f)
se mladá paní bystře na něj zadívala(J6f)
a úbělovou ruku políbit si dala(J6f)
Byl švarným ještě statným mužem v plné síle(J6f)
Vám vítězství bych přála s úsměvem mu lhala(J6f)
a jak se leskly pěkně její zoubky bílé(J6f)
Mužovo slavné heslo mně se nelíbí(J6m)
A doktor jí as dvakrát ručku políbí(J6m)
a nerad jen ji pouští Vedle Flory sedá(J6f)
a šeptá zádumčivě Oh jak ten čas letí(J6f)
As před desíti roky ještě jako děti(J6f)
na břehu labském spolu vesele jsme hráli(J6f)
v jejím oku jasném odpovědi hledá(J6f)
Aj vzpomínáte ještě usmála se naň(J6m)
Jak ve svém předsevzetí vy jste divně stálý(J6f)
Doposud ještě chcete regulovat Labe(J6f)
Jen lepší cestu hledám jinou volím zbraň(J6m)
chci přičinit se pilně seč mé síly slabé(J6f)
Ó kdybyste jen věděl ona řekla zas(J6m)
jak u našeho dvora Labe loupeživé(J6f)
do sadů vedralo se jeho víry divé(J6f)
břeh kolmý podmílají berou na pospas(J6m)
Snad na náš dvorec odtud zabloudíte taky(J6f)
Já za letní ho sídlo svoje užívám(J6m)
a zítra dozajista tam se podívám(J6m)
A ruku jemu stiskla svůdné její zraky(J6f)
pravily sladce k němu Přijdete li za mnou(J6f)
Ne nikdy nikdy takto celý druhý den(J6m)
pan doktor Lubas k sobě mluvil rozechvěn(J6m)
K večeru přece vyšel s tou záminkou klamnou(J6f)
po labském břehu chvílku že se projde jen(J6m)
Ty svůdné milé břehy jež se stále mění(J6f)
a divně tak se točí Doktor v zamyšlení(J6f)
dál a dál bloudil zvolna se sklopenou hlavou(J6f)
a když pak maně stanul a své oko zved(J6m)
ni výkřik udivení ztlumit nedoved(J6m)
Hle na protějším břehu střechou červenavou(J6f)
ze sadu který kvete kyne známý dvůr(J6m)
i besídka se milá nad vodou tam bělá(J6f)
A doktorovo čelo dříve plné chmur(J6m)
se počlo vyjasňovat Touha mocná smělá(J6f)
jej o klid připravit se náhle pokoušela(J6f)
Jen chvílku kéž by mohl bloudit v parku tom(J6m)
kde na pěšinách stinných každý keř i strom(J6m)
na blahé mládí jemu vzpomínky by šuměl(J6f)
ach mnohé z nich by možná více nerozuměl(J6f)
V tom blízko malý člunek našel skrytý v houští(J6f)
v něm vesla Čeho třeba na vodu ho pouští(J6f)
Přes tiché mrtvé Labe v kolébavém běhu(J6f)
lehounký člunek letí ke druhému břehu(J6f)
Vyskočil doktor na břeh dýchal svěží vzduch(J6m)
jenž vanul z temna sadu Rozhlížel se kolem(J6f)
a srdce jeho chvělo hlubokým se bolem(J6f)
a ve vzpomínkách různých tonul jeho duch(J6m)
Besídku milou poznal maně vstoupil do ní(J6f)
Smích Flořin dovádivý náhle vstříc mu zvoní(J6f)
Ó jak jste hodným přece vítala ho paní(J6f)
a báseň Vrchlického v které byla četla(J6f)
na stolek odhodila tvář jí nachem zkvetla(J6f)
svou ruku podala mu on se mlčky klaní(J6f)
a srdce zabušilo divnou silou v něm(J6m)
Je zmaten znepokojen jejím pohledem(J6m)
a cítí dětským studem kterak líc mu plane(J6f)
Přec na mne jste si vzpomněl jak jste hodný pane(J6f)
dí Flora roztomilá buď vám pane dík(J6m)
V besídce této ztrávím mnohý okamžik(J6m)
ve blahých upomínkách na uprchlé mládí(J6f)
Ó šťastná mladá léta Doktor hlavu zved(J6m)
a Flora zasmála se při tom dovádivě(J6f)
Hle po tak dlouhém čase osud nás tu sved(J6m)
však mnoho čas ten změnil změnil oheň v led(J6m)
Pan doktor zadíval se v její oko snivé(J6f)
a ruku k srdci tiskna chtěl by zvolat cosi(J6f)
však Flora již ho chvatně s lichocením prosí(J6f)
Do dvora pojďte se mnou provedu vás všude(J6f)
při upomínkách jistě veselo nám bude(J6f)
Šli Ale škoda věčná Právě po nádvoří(J6f)
veliký starý kočár hlučně rachotí(J6m)
Návštěva Flora spěchá kvapně naproti(J6m)
a z temných hlubin vozu pomalu se noří(J6f)
tři vzácné přítelkyně mladé milostpaní(J6f)
A Flora po řadě je vroucně objímá(J6m)
však doktor mlčky jenom mrzutě se klaní(J6f)
Po hlučném uvítání dámy kávu pily(J6f)
o služkách svých a šatech spolu hovořily(J6f)
a Floru jejich hovor tolik zajímá(J6m)
a přítelkyním vzácným oddává se zcela(J6f)
že na doktora při tom zpola zapomněla(J6f)
On nudí se a sotva slůvko prohodí(J6m)
po krátké chvíli mrzut chladně s bohem dává(J6f)
Tu Flora zarděla se z pohovky hned vstává(J6f)
s ním srdečně se loučí Ó jak lahodí(J6m)
mu každé slovo její Mile žvatlajíc(J6m)
jej na dvůr doprovází on jí ruce líbá(J6f)
červánkem blaha opět plane jeho líc(J6m)
a žhavým pohledům se Flora nevyhýbá(J6f)
Sirény hlasem šeptá sladká jemu slova(J6f)
Zdaž budete i dále v paměti mne chovat(J6f)
Ó přijďte opět brzo jsem tu jako vdova(J6f)
muž po vůkolních městech jezdí kortešovat(J6f)
On její teplou ručku rozveselen chyt(J6m)
však Flora vymkla se mu než moh promluvit(J6m)
A přece ještě po něm ohlédla se z prahu(J6f)
než do domu zas vešla V tichém tona blahu(J6f)
po břehu labském bloudil doktor zamyšlen(J6m)
do noci dlouho bloudil S touhou druhý den(J6m)
po známé stezce kvapil Po ní každodenně(J6f)
pak chodil na zálety k mladé svůdné ženě(J6f)
Však běda Každý den tam byla návštěva(J6m)
tři přítelkyně aspoň přišly kávu píti(J6f)
o služkách svých a šatech spolu hovořiti(J6f)
a jemu dostalo se sotva úsměvu(J6m)
Zda ona tušila as jaká trpěl muka(J6f)
Však když se loučil vždycky na dvůr vyšla s ním(J6m)
a v jeho ruce její spočinula ruka(J6f)
a vždycky děla k němu sladkým hlasem svým(J6m)
Ó přijďte zítra opět Její jasný hled(J6m)
pak děl mu Budem sami zítra lépe bude(J6f)
Však utekla mu rychle sotva hlavu zved(J6m)
Tvář její viděl stále o ní dumal všude(J6f)
a nedbal co se v městě kolem něho dělo(J6f)
A město celé tenkrát v základech se chvělo(J6f)
Ve schůzích po hospodách veden krutý boj(J6m)
a všechno hučelo tu jako včelek roj(J6m)
a zbraně naostřené byly připraveny(J6f)
Přátelé nejvěrnější smrť si přísahali(J6f)
druh druha ničil hmotně s nadšením se rvali(J6f)
a nejhroznější byly jako vždycky ženy(J6f)
Pan notář se spojenci tiše pracovali(J6f)
a sčítali už hlasy plni radosti(J6m)
Však přívrženci klidné svaté svornosti(J6m)
ti děli Ať se těší nadějí tou klamnou(J6f)
Ať za jidášský peníz všechny hlasy skoupí(J6f)
náš kandidát až jenom na tribunu vstoupí(J6f)
a řekne Dobrý lide musíš jíti za mnou(J6f)
mne doktor Rieger volil vy mne volte též(J6m)
tu všichni obrátí se všichni při něm budou(J6f)
A kde je doktor Lubas O něm nikdo neví(J6f)
do schůze jestli přijde jen se trápí nudou(J6f)
Však v rozhodné on chvíli dojista se zjeví(J6f)
a počne blesky metat v řady protivníků(J6f)
A rozhodná ta chvíle nastala už dnes(J6m)
Už zítra volba bude a voličů směs(J6m)
za neustálé hádky za hluku a křiku(J6f)
se večer na střelnici sešla naposledy(J6f)
Už notář na tribuně stojí k smrti bledý(J6f)
vždy svoje heslo Šetřit hotov provolat(J6m)
Však kde je doktor Lubas V loďce kolébavé(J6f)
po vlnách labských pluje divným kouzlem jat(J6m)
Do člunu plýskajíce tlukou vlny hravé(J6f)
šum jejich uspává ho pouští z ruky veslo(J6f)
pohlíží do vln kalných ve snech blažených(J6m)
Byl večer rudé slunce za obzor už kleslo(J6f)
v houštinách podél břehů hlahol ptáků ztich(J6m)
však v jeho hrudi srdce hymnu lásky zpívá(J6f)
Dnes pěkné Floře pravil Jak mne týráte(J6m)
Ni chvílky tiché pro mne nikdy nemáte(J6m)
A rdíc se ona k němu zvedla očka snivá(J6f)
a zašeptala ještě tiše při loučení(J6f)
Až večer na západě zhasne světlo denní(J6f)
pak přijďte ostražitě do besídky známé(J6f)
Stín na vodu již padá v krvi zemřel den(J6m)
a loďka k břehu letí křehký rákos láme(J6f)
A doktor ku besídce kvapí rozechvěn(J6m)
Zda věděl kterak ona dlouho čeká již(J6m)
On klekl před ni zvolal Dnes mne vyslyšíš(J6m)
Proč ona je tak chladnou Její tvář je bledá(J6f)
a má li promluviti stěží slova hledá(J6f)
Pták zašumí li v houští chvěje se a leká(J6f)
zrak její žhavý kolem nepokojně těká(J6f)
a hlídá cestu z města která v soumraku(J6m)
se z dálky v polích bělá Ruku svůdné paní(J6f)
on líbá rozechvěný mlčky hledí na ni(J6f)
však oheň vášně divé plá mu ve zraku(J6m)
Dech její vůně šatů každé hnutí budí(J6f)
vždy sladký pocit blaha touhy v jeho hrudi(J6f)
Však sotva otočit chce páž jí kolem boků(J6f)
vždy vymkne se mu rychle s divným bleskem v oku(J6f)
Zda pohledu jsem tvého dí on nehoden(J6m)
Ó jak jsi nelítostná pokyň rukou tedy(J6f)
odejdu okamžitě zříš mne naposledy(J6f)
Tu zašeptala Zůstaň Ještě chvílku jen(J6m)
A na rameno jemu zlehka ruku klade(J6f)
však okem hlídá jenom v dáli cestu bílou(J6f)
Noc byla již svit luny v besídku se krade(J6f)
A Flora mlčí posud Jen když novou silou(J6f)
zoufalství ozývá se v prsou milovníku(J6f)
tu slůvko útěchy jí zazní s pěkných rtíků(J6f)
On dýchal namahavě horečkou se chvěl(J6m)
kol boků rozvášněný polapit ji chtěl(J6m)
V tom vztýčila se náhle vzkřikla radostí(J6m)
své páže z jeho rukou silou vyprostí(J6m)
a v dálku ukazuje s jasným žhoucím okem(J6f)
Tmou noční pochodně se z dálky zablyštěly(J6f)
Hle po cestě se bílé valí průvod skvělý(J6f)
Ve prachu zahaleni pádným kráčí krokem(J6f)
pochodně nad hlavami statní hasiči(J6m)
volání slávy stále rozléhá se v poli(J6f)
přilbice blýskají se trubky zahlaholí(J6f)
Však Oldřich Mandelinka všechny překřičí(J6m)
Uprostřed průvodu pak zvolna kočár jede(J6f)
pan notář v něm se veze V jeho líci bledé(J6f)
zář vítězství teď plane pyšně hledí kolem(J6f)
A doktor mladé paní s tichým praví bolem(J6f)
Co znamená to Řekla Po schůzi už jest(J6m)
a vítězství to mého sem se blíží zvěst(J6m)
já budu zítra přece paní poslancovou(J6f)
A vztýčila se pyšně V této chvíli on(J6m)
ve zraku jejím svůdném zahléd záři novou(J6f)
a nežli přes ret jeho přeletěl mu ston(J6m)
z besídky již mu prchla Zůstal ve tmě sám(J6m)
zanechán svému bolu trudným myšlénkám(J6m)
a zoufalstvím se tměla jeho duše celá(J6f)
Ze dvora právě hlučně jakás píseň zněla(J6f)
volání slávy z dálky temně hlaholilo(J6f)
On kráčel k loďce svojí smutný zamyšlený(J6f)
Po Labi ve chomáčích bílé pluly pěny(J6f)
do mraků zašel měsíc Teskné ticho bylo(J6f)
po širé řece tmavé Jenom skřipot vesla(J6f)
a vírů šplýchot slabý rušil ticho kol(J6m)
a někdy výkřik ptáka Ruka jemu klesla(J6f)
on pohroužil se zcela ve svůj němý bol(J6m)
Po proudu lehký člunek hnaly vlnky hravé(J6f)
vír divoký jím točil dál a dále plul(J6m)
uprostřed smutné řeky dál do noci tmavé(J6f)
On vůli vlnám nechal veslem nepohnul(J6m)
Rychlejším proudem náhle člun schvátila řeka(J6f)
a šumot jezu slyšet v temnu z nedaleka(J6f)
V tom doktor probudil se Marně vzepřel vesla(J6f)
divého proudu síla v záhubu ho nesla(J6f)
Vír dravý veslo láme jako křehkou třtinu(J6f)
a sráží člunek lehký přes jez ve hlubinu(J6f)
Pod jezem ozvalo se povzdechnutí slabé(J6f)
v sykotu pěny bílé Regulovat Labe(J6f)
Den druhý volba byla Notář zvítězil(J6m)
tím volebním však bojem znaven k smrti byl(J6m)
Když ve svůj tichý dvůr pak odpočinout spěchal(J6f)
tchán z pokojíku svého vyšel jemu vstříc(J6m)
jen hlavou kynul mlčky dýmku v ústech nechal(J6f)
a slabý trpký úsměv zkřivil jeho líc(J6m)
A do úkrytu svého mlčky zetě ved(J6m)
Pan notář vstoupil mrzut ještě více zbled(J6m)
Nepokoj jeho zdá se pana tchána baví(J6f)
Můj milý zeti jemu lichotivě praví(J6f)
víš kterak smýšlím s tebou vždycky upřímně(J6m)
Chci upřímně ti také pravdu pověděti(J6f)
hm povím ačkoliv to velmi bolí mě(J6m)
hm zpívají to vrabci kde jen který letí(J6f)
tys prodlužil svůj statek jmění rodinné(J6m)
již lichváři tě pevně ve svých drápech mají(J6f)
a kořisti tak slibné sotva dřív se vzdají(J6f)
než ve spárech jim děsných zvolna zahyne(J6m)
Ó nikde milý zeti pomoc nekyne(J6m)
Však z rodinného statku dravcům ustoupiti(J6f)
to zločinem by bylo Moji radu slyš(J6m)
jen tuto listinu mi pěkně podepiš(J6m)
a já chci dravcům opět kořisť vychvátiti(J6f)
Jen podepiš můj milý bude konec zmatku(J6f)
jen podepiš můj milý je to postup statku(J6f)
mně postoupit ho musíš jiná pomoc není(J6f)
List bílý podával mu Notář v rozechvění(J6f)
vše podle jeho vůle mlčky podepsal(J6m)
na ňadra hlavu sklonil s namáháním vstal(J6m)
a svoje heslo Šetřit smutně zašeptal(J6m)
Do města klid se vracel Řekli vítězové(J6f)
Je třeba vyhledávat také síly nové(J6f)
a poslanec náš věru užitečným bude(J6f)
My živoříme stále dřímá všechno všude(J6f)
náš politický život jest jen k hanbě nám(J6m)
Poslanec lidu jeden může někdy sám(J6m)
víc nežli tábor Žižkův pro svůj národ činit(J6f)
A strana poražená trpce reptala(J6m)
Jsme poraženi Nechcem pranikoho vinit(J6f)
však smutná doba věru Čechům nastala(J6m)
Klid občanů je zničen svornosť ohrožena(J6f)
poslušnosť vůdcům náhle vypovídá lid(J6m)
Ó dojista se chystá převeliká změna(J6f)
a nám přec k duhu nejvíc úplný jde klid(J6m)
To naše živobytí je tak rozervané(J6f)
ach jakým časům hrozným jdeme slepě vstříc(J6m)
A jedna strana s bázní druhá plesajíc(J6m)
se ptala nedočkavě Co se nyní stane(J6f)
Pan doktor Rieger ale klidně pravil Nic(J6m)