XLII. Tichý piják.

Jaroslav Vrchlický

Síň se prázdní. Pomalu samoten nad číší kývá. Právě teď chvíle ta jest, z dna její vidin kdy tlum elfů vznáší průsvitná křídla a ve snů rej splývá, samotář blažený jest, pohár když tiskne teď k rtům. Skoro bys záviděl lysé té lebce, svítící do krčmy tmou, Bože, co raší tam pod ní, to růže, růže jen vzpomínek jsou!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

943. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  2. SLEČNĚ MARII HILBERTOVÉ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  4. RESIGNACE. (Jaroslav Vrchlický)
  5. RŮŽOVÝ SAD (Antonín Klášterský)
  6. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  8. Rybník v červáncích. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MÉ KYTAŘE. (Adolf Brabec)
  10. DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)