Prorok.

Jaroslav Vrchlický

Syt starých, neodbytných bolestí a marnými zmdlen nadějemi, syn samoty a otrok neštěstí a nepochopen lidmi všemi. On odvrátil se s tváří vrásčitou a setřásl prach se sandálů, v poušť zašel, by v hvězd dráhu věčitou tříšť pochoval svých idealů. Tu sova, šakal s ním se bratřili, cár mračen rozšklebený, divý v žal jeho s blýskavicí patřily, on sahal divým vichrům v hřívy. On rozuměl všem zvukům přírody a ty mu rovněž rozuměly, čet v nich, jak plny drsné lahody, jen jemu hřměly zde a pěly. Tvář osmáhla mu, vlas mu zplesnivěl, hlas nabyl od všech živlů zvuky a sval, jenž mezi lidstvem zlenivěl, dnes houžve lámal, drtil suky. Tu jednou v tíši zjevil se mu duch a pravil k němu hlasem hromu: „Co samota má, dostal’s, v lidský kruh se nyní vrať ku bratřím domů!“ Však ježil obočí a v oku plam děl drsného pln majestátu: „Lví tuk mám v kostech, sílu, žíti sám, však nikdy síly – ku návratu!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

632. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naděje. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Otec synovi jdoucímu do vyhnanství. (Antal Stašek)
  3. Babel. (Václav Šolc)
  4. PROČ? (Jan Spáčil-Žeranovský)
  5. Naděje. (Antonín Koukl)
  6. Bořek. (Antal Stašek)
  7. VI. Znak hříchu na čele jak výheň pálí (František Leubner)
  8. POUŠŤ. (Vladimír Houdek)
  9. MOST DUŠÍ. (Antonín Klášterský)
  10. Bída. (Jaroslav Vrchlický)