Kritikům.

Jaroslav Vrchlický

Tak často poesie připadá mi jak velký lev, jenž zdřímnul pod palmami, jenž důstojného soka očekává a s pouště Samsony jen v boj se dává. Však zatím blech a střečků stádo celé jej oblétá, v královské hřívě stele si pelech svůj, se prohání a páří. Lev dlouho trpí s vzdorovitou tváří. Nuž rychle v rej! To div, že odpočívá! Však náhle lvu se pyšná zježí hříva; blesk za bleskem se řítí z jeho oka, on cítí, lepšího že hoden soka, i vstane rázem, a jak hlavu vznese, v prach havěť hmyzu sešlape a střese.

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

149. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dvě sloky. (Josef Svatopluk Machar)
  2. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Žáby o krále prosýcý. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. Se hřbitova. (Ferdinand Tomek)
  5. OPUŠTĚNÉ DOLY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Šplhavci. (Beneš Metod Kulda)
  7. Bába se modlí. (Josef Václav Sládek)
  8. PRAVDY STARCŮ (Antonín Sova)
  9. JARO. (Josef Lukavský)
  10. Vykoupeni. (František Táborský)