První sochař.

Jaroslav Vrchlický

Rád viděl bych jej, vztýčen nad propastí jak pod sebe se díval v chaos, hmotu, jak v plné síle bez vrásek a potu vzpřáh’ mocnou ruku moří nad oblastí. Jak pojal celek nespokojen částí, a světy z bezdna volal ku životu, hvězd legiony jako ptačí notu jak v soulad rovnal a se nedal másti. Ó sochaři, ó věštci, myslitelé! Jak daleko jsme všichni od pravzoru té první síly, první vůle smělé! Jsme v poutech času, vězni ve prostoru, a nejlepší, co v nás ctí věky celé, je tříšť jen rozpraskaných meteorů!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

220. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)
  3. JARNÍ MEDITACE. (Jaroslav Vrchlický)
  4. K útěše. (Josef Kuchař)
  5. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Pýcha. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Něčím velkým... (Jan Evangelista Nečas)
  8. TŘI (Hermor Lilia)
  9. FINIS (Karel Dostál-Lutinov)
  10. RISPETTI. (Vladimír Frída)