Když na zemi žil ještě Šiva svatý(J5f)
tu pozoroval všecko západ zlatý(J5f)
jak trhá blesky černou mračen clonu(J5f)
jež zrovna stádu zápasících slonů(J5f)
les vroubila svým chmurným věncem stínů(J5f)
vždy s pohnutím se díval na květinu(J5f)
a když se koupal děl Jest voda svatá(J5f)
A duše jeho byla kouzlem jata(J5f)
když viděl step jak celá rovna moři(J5f)
se vlní vichrem který roven oři(J5f)
přes květů jejich stvoly divě pádil(J5f)
buď zapad v les neb v polích rýže řádil(J5f)
Však největší vždy lásku choval k zvěři(J5f)
jak všichni kteří milují a věří(J5f)
V své poustevně on s ptáky žil a spával(J5f)
jim po modlitbě z ruky jísti dával(J5f)
a po lese znal všecky tajné stopy(J5f)
kterými k řece spěly antilopy(J5f)
v ten čas kdy lvi u lvic na poušti spali(J5f)
Kdys před svou chýší opřen o zvětralý(J5f)
kmen bambusu snil jeho duch u zřídel(J5f)
edenských bloudil V tom slyš tepot křídel(J5f)
jej probudil a rychle hlavu zvednul(J5f)
a v mraku supa kroužícího shlédnul(J5f)
na holubici jak se vrhnout pílí(J5f)
sup byl jak bod jenž rostl každou chvílí(J5f)
A než li mohl anachoret snivý(J5f)
dlaň vztáhnouti juž schvátil ji sup divý(J5f)
a jal se její sněžné peří rváti(J5f)
Nech holubici ustaň jinou dáti(J5f)
chci tobě kořist za to ručím tobě(J5f)
smíš přihlásit se o ni v každé době(J5f)
jen zadrž teď měj soucit s tím kdo slabý(J5f)
Srn na horách tvé spáry lépe svábí(J5f)
než ptáče druh u poustevníka cely(J5f)
Tak na supa se rozkřik Šiva smělý(J5f)
sup pustil holuba a zmizel v mraku(J5f)
Šel svatý nyní rychlým krokem k ptáku(J5f)
jej zved a hladil za ňadra svá vložil(J5f)
až zotavil se a zas celý ožil(J5f)
v svou sluj ho pustil pták s ním bydlel na vždy(J5f)
Dny míjely a přišel čas kdy každý(J5f)
měl poustevník ku Gangu svaté vodě(J5f)
se vydat na pouť Se zákonem v shodě(J5f)
též Šiva šel Juž prales svatý za ním(J5f)
kde opic sta se houpá s laškováním(J5f)
kde skrýše antilop je v tmavém houští(J5f)
kde s křikem s větví papoušek se spouští(J5f)
kde lotos modrý jako dívčí oko(J5f)
do svatých zdrojů patří přehluboko(J5f)
A brzy Šiva kráčel práznou stepí(J5f)
Ni stromu kol jen obzor velkolepý(J5f)
na jehož konci mračen rudá hříva(J5f)
Snad na slunci kýs obr tamo zhřívá(J5f)
své ruce z kterých ve stínech noc padá(J5f)
Kol kamení jen plná dlouhá lada(J5f)
ni tvora ani mušky ani zmije(J5f)
Tu v oblaku cos mocně křídly bije(J5f)
Zved Šiva hlavu poznal supa náhle(J5f)
Zde v této poušti od pravěku zpráhlé(J5f)
měl splnit slib svůj Obrátil se k supu(J5f)
Ty tedy ku svému se hlásíš lupu(J5f)
Zde těžko dát a přece lehko zase(J5f)
Své slovo splním řek jsem v každém čase(J5f)
nuž plním je v očích lásky plamen(J5f)
se Šiva sklonil zvednul ostrý kámen(J5f)
jal tlouci svoji hruď osmáhlou žárem(J5f)
až tekla krev kol kouřícím se varem(J5f)
a rozbité pak vyrval srdce svoje(J5f)
a supu vstříc je hodil v mračen roje(J5f)
Zde vem a jez já slovo svoje splnil(J5f)
Sup chytil je Před Šivy zrakem vlnil(J5f)
se obzor v mze snil o své holubici(J5f)
a úsměv ráje tkvěl na jeho líci(J5f)