PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Jdou tiše snové pozdní do zavátých mých cest, já počkám, až se rozdní, až budou šípky kvést. Jich delikátní vůní se nechám celý zpít, pak usnu na výsluní u rozvlněných žit. A skřivánek až malý mne vzbudí v světlo zas, zrak vhroužím v blíž i dáli do moře sedmikras; sámveň zdrané hruši, jež musí květy vzplát... I mojí snad se duši o jaru bude zdát...

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

143. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Těch květů bude málo... (Adolf Brabec)
  2. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PÍSEŇ MÁJOVÁ. (Alois Škampa)
  4. Přijď lásko! (Antonín Klášterský)
  5. Jednu kytku... (Růžena Jesenská)
  6. Stará píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Májová noc. (Adolf Heyduk)
  8. Naděje. (Adolf Heyduk)
  9. Všude píseň! (Adolf Heyduk)
  10. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)