KDYSI!

Jaroslav Vrchlický

To bylo v jeseni – bor zamyšlen se k nebi díval skrze mlhy chmuru, já v mechu ležel a na padlý kmen jsem divné čáry vyřezával v kůru, tak nahodile, maně, neurčitě, v myšlénkách muž, leč sněním posud dítě. Hle, jak se divně vlní tato čára! jak srdce dvě by v sebe propletena... jak? – v skutku srdce i – kdož se o to stará! A dále zas jak mění se ty rysy, to písmeny jsou známého mi jmena, ach žel, že příliš drahého mi kdysi! Jak, pouze „kdysi“? – Proč teď jsem se bál jejího jmena tahy v kůře zničit? proč cítím v srdci starou bolest klíčit? Ó srdce, věčný snílku, mluv jen dál! Svých upomínek svlačec bujet nech a nebraň slze, přej ať skane v mech! Teď kdyby kolem tebe vířil ples, šum hedvábí a tance hlučná vřava, teď kdyby její čarokrásná hlava ti kynula – a s tebou zas jen hrála: tu mohlo bysi zapříti svůj cit. Však ale zde? Kol šumí známý les, zde pýcha tvoje směšná jest a malá, zde nemusíš se za své slzy stydět, zde můžeš vzpomínat, zde můžeš děckem být, zde můžeš milovat i nenávidět! Ó nech juž v kmenu pokácené břízy stát její jmeno drahé, zbožňované, snad ještě jarem z něho nevymizí, snad modrý zvonek v mechu pod ním vstane, snad z oné slzy, již tvá ruka tají, květ slzičky se ujme, snad též v máji sem slétne motýl, pták i zlatá včela a s nimi lesa poesie celá! Ó nech juž státi drahé tyto rysy! snad přijde někdy poutník unaven a v mechu zde snít bude sladký sen, jak miloval a jak byl šťastným – kdysi! To bylo v jeseni – bor zamyšlen se k nebi díval skrze mlhy chmuru, já v mechu ležel a na padlý kmen mé horké slzy tekly v suchou kůru.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

226. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (Josef Kuchař)
  2. DOLOROSA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Kouzlo lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. IRMA. (Otakar Georgius Paroubek)
  6. BALLADA JARNÍ. (Vladimír Frída)
  7. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  8. ŠTĚSTÍ. (Antonín Klášterský)
  9. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  10. báseň bez názvu (Vítězslav Hálek)