II. Mluvme tedy o lásce, mluvme, drahá!

Jaroslav Vrchlický

Mluvme tedy o lásce, mluvme, drahá! Jak se tobě jevila ve snách mládí? Jistě jako archanděl, vítěz, který v hlomozu bitvy stekl valy nepřátel v cizím městě, despoticky v cimbuří vetknul prapor a pak rabům, kteří se před ním třásli, podmínky dával. – Tak jsi snila, mladičká dívka, kdysi. Nevím, jestli ideál splněn tobě? Jedno vím jen, jinak mi zjevila se v mládí snech Láska. Přišla skromně s kytičkou konvalinek, přišla tiše, sklánějíc oči k zemi, v kterých plály fialy první Vesny, milá a sladká. Jedno řekla: „Miluji! Chci tě míti!“ – a pak Lásky vzdala se kouzlu celá, jak ta krůpěj na svlačce bílém zvonci slunci se vzdává, by ji vssálo. Blaženství! Štěstí! Rozkoš! Dát se vžíti! – Kterak jsme oba snili? Kdo měl pravdu? – Vítězná podléhajíc zůstává Láska!

Patří do shluku

dagmar, skvoucí, třáseň, zdoba, zžíhat, vzdušný, třepetavý, spousta, kadeř, řasa

131. báseň z celkových 203

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V RODNÉM MĚSTĚ. (Antonín Klášterský)
  2. None (Ludvík Lošťák)
  3. None (Svatopluk Čech)
  4. DÍVČÍ VÁLKA. (Svatopluk Čech)
  5. POUT MARNOTRATNÉHO SYNA (Xaver Dvořák)
  6. STEP. (Svatopluk Čech)
  7. DO SVĚTA ŠIRÉHO. (Svatopluk Čech)
  8. None (Svatopluk Čech)
  9. None (Svatopluk Čech)
  10. PŘEDČASNÁ SMRT.*) (Svatopluk Čech)