PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Když je dáno ptáku každým jarem pět, proč bych se v tvém zraku neměl denně chvět? Když je dáno květu v rose denně plát, proč bych z tvého retu neměl rozkoš ssát? Když je hvězdám přáno v zrcadlo vln zřít, proč bych ve tvém „ano“! nesměl znovu žít? Chvít se jako lyra, píti blaho z úst, dechem všehomíra bujeti a růst; zhlížet se jak v řece ve vlnách tvých dnů, pustit z písní klece ptáka svojích snů; hledati a najít a v tom ztratit zas, tisíc květů zbájit tam, kde život zhas’; noc mít plnou míru a den jeden shon, jako na klavíru tón když honí tón; úsměvem a slovem okrášlit svůj bol, jako v květu novém zaplá holý stvol; doufat a mřít strachy, v duši své tříšť hvězd: věčnosť a mžik plachý život, láska jest!

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

33. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXV. O lásko, tak můj život celý (Jaroslav Vrchlický)
  2. Starý muzikant. (Jaroslav Vrchlický)
  3. U KLAVÍRU. (Josef Lukavský)
  4. XLII. Nediv se, jest-li uslyšíš (Vítězslav Hálek)
  5. ŘÍJEN. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Slyším v duši: (Otokar Březina)
  7. ZRCADLO (Jan Opolský)
  8. Aby přišla tak radost... (Antonín Sova)
  9. Růže jsi – (Adolf Heyduk)
  10. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)