Siesta.

Jaroslav Vrchlický

Nech ňader bouř se zmírnit tiše, co pijem oba z něhy číše, co zulíbané obou rety se halí v kouř mé cigarety... Já úkoj cítím s výše. Mně zdá se, veškerý ruch žití že zastavil se u nás náhle, jen arterií lehké bití jak jarní deštík půdě spráhlé se cítit v tichu duši dává, jak s jabloně, jež květy smavá, když po lístku list opadává. Nech ňader bouř se mírnit tiše pod mojí cigarety dýmem, jsouť atomy teď v styku přímém a duše k duši mluví tiše, svět víc nám nedá, než co máme..., to skalisko, oč vše se láme – buď ráda, že tak dřímem!

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

197. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Intermezzo. ( K. Egor)
  2. Sonet z literárního života českého. (Josef Svatopluk Machar)
  3. KANE (Stanislav Kostka Neumann)
  4. AŽ ZAVRU OČI... (Josef Svatopluk Machar)
  5. BUĎ SE MNOU VŽDY! (Alois Jirásek)
  6. Pod křížem Vykupitele. (Augustin Eugen Mužík)
  7. JA SVÉHO SRDCE VŠECKY ROZDAL RŮŽE... (Antonín Sova)
  8. KDE MI PŘÍSAHALA VĚČNOU LÁSKU... (Jan Spáčil-Žeranovský)
  9. Filosofie lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PŘEDJARNÍ PÍSEŇ (Božena Benešová)