Cogito, ergo sum.

Jaroslav Vrchlický

To byl by jakýs důkaz zdánlivý, jak práskal by jsi koni do hřívy, on musí letět dál a dál se hnát, by měl si o to hnáty polámat. Ta pravda stačila by pro život a pak by musil každý idiot, kdo nemyslí, též nebýt, příteli, a vidíš, v tom ten závěr veselý! A pokud myslíš, dobře víš: jsem červ, a proto jsem, ti hlásá každý nerv, a nejspíš tobě bolest napoví, že jsi, když tvoje řinčí okovy! Ty jestli službu vypovědí v ráz, pak splyne v nic ti číslo, prostor, čas, vlas zšediví a zbrázděná je líc, zda potom jsi, když o tom nevíš nic? A vědět, nevědět – vše jedno jest, a cítit, necítit v zář věčných hvězd a být či nebýt – vše jest duše stav, však jsi-li v skutku, víš jen, když jsi zdráv. A kolem všecko žití jeden proud – kde příčetnost je pak a kde jest soud? Tak „myslím, jsem“ je soud jen zdánlivý, když osud tobě práská do hřívy!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

377. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MDLOBA. (Louis Křikava)
  2. AUSTRIA čili VÁLKY ZAČÁTEK A PRŮBĚH. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Kdož sáhnout může v opratě tvých koní, (Adolf Heyduk)
  4. Na citát z Byrona. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VIII. Causerie o koních v městě. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 618. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  7. SVÉ VNUČCE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Z ULICE (František Šimeček)
  9. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  10. Řada soumarů se blíží dlouhá, ( H. Uden)