Cogito, ergo sum.

Jaroslav Vrchlický

Cogito, ergo sum.
To byl by jakýs důkaz zdánlivý, jak práskal by jsi koni do hřívy, on musí letět dál a dál se hnát, by měl si o to hnáty polámat. Ta pravda stačila by pro život a pak by musil každý idiot, kdo nemyslí, též nebýt, příteli, a vidíš, v tom ten závěr veselý! A pokud myslíš, dobře víš: jsem červ, a proto jsem, ti hlásá každý nerv, a nejspíš tobě bolest napoví, že jsi, když tvoje řinčí okovy! Ty jestli službu vypovědí v ráz, pak splyne v nic ti číslo, prostor, čas, vlas zšediví a zbrázděná je líc, zda potom jsi, když o tom nevíš nic? 109 A vědět, nevědět – vše jedno jest, a cítit, necítit v zář věčných hvězd a být či nebýt – vše jest duše stav, však jsi-li v skutku, víš jen, když jsi zdráv. A kolem všecko žití jeden proud – kde příčetnost je pak a kde jest soud? Tak „myslím, jsem“ je soud jen zdánlivý, když osud tobě práská do hřívy! 110
Básně v knize Žamberské zvony a jiné básně:
  1. Zvonům kostela sv. Vojtěcha v Ž...
  2. In memoriam.
  3. Orion.
  4. I. Dél jsem doma nepobyl,
  5. II. Kvete šeřík. – Co to je,
  6. III. Starý pan učitel u školních vrat
  7. IV. Já všady byl jsem host
  8. V. Na severu do města jsem přišel,
  9. VI. Což opravdu již umlkám?
  10. VII. Někdo se vysloví lehce,
  11. VIII. Víc v širém světě nenajdete,
  12. IX. Jen k tomu bodu v žití doplouti,
  13. X. Onoho dne těžkou, trapnou cestu
  14. XI. Trpké slovo resignace!
  15. XII. Piniovou šišku z Apenin
  16. XIII. Já z těch, co zbyli k stráži idealu
  17. XIV. Kam, Pane, jdou ty vzdechy,
  18. XV. Bouř venku. Duše moje sní.
  19. XVI. Na nebi měsíc visí,
  20. XVII. Ne vždy to, co se myslí,
  21. XVIII. Je duše tak zimomřivá
  22. XIX. Cos čekám. – Nevím, co to bude,
  23. XX. Ach, kolikrát jsem nechtěl zpívat
  24. XXI. Žebráka potkal jsem, druha druh,
  25. XXII. K té hloubce, kde tvá vlastní duše sídlí,
  26. XXIII. Pravá láska nemůž’ býti uražena,
  27. XXIV. Zpět vržen v tmu se tmě již zvykám,
  28. XXV. Nové jaro klíčí ve mně,
  29. XXVI. Co mohu prosit, co mohu žádat
  30. XXVII. Bože, dej mi užít všeho:
  31. XXVIII. Buďsi život krátký, dlouhý,
  32. XXIX. Celý kraj byl sluncem zalit,
  33. XXX. Dnes kdyby žití knihu
  34. XXXI. Tu pravou radost z žití,
  35. XXXII. Obláčků bílých moře
  36. XXXIII. Černé oči žebravého děcka
  37. XXXIV. Můj osud jiný nebude,
  38. Hřejme si ruce!
  39. Siesta.
  40. Terciny.
  41. Píseň a cigareta.
  42. Meč Damoklův.
  43. Neurčité tóny.
  44. Polní maceška.
  45. Hra světla a stínu.
  46. Ananké.
  47. V polích v červenci.
  48. Přípitek.
  49. Sen.
  50. Jiný sen.
  51. Najady.
  52. Život.
  53. Talmudský motiv.
  54. Ať!
  55. Sloky.
  56. Stíny.
  57. Terciny.
  58. Ješitnost.
  59. Cogito, ergo sum.
  60. Terciny.
  61. Dnešní poesie.
  62. Struna didaktická.
  63. Parerga a Paralipomena.
  64. Básník a filolog.
  65. Po lektuře Goetheho.
  66. Kde jsou ty časy?
  67. Duch písní.
  68. Útěcha.
  69. Jiná útěcha.
  70. V upomínce.
  71. Rány lásky.
  72. Leknín.
  73. Almužna.
  74. Hodiny.
  75. Srdce.
  76. Den.
  77. Víno.
  78. Vzpomínky.
  79. Otázka.
  80. Život.
  81. Dny a noci.
  82. Štěstí a neštěstí.
  83. Slova.
  84. Blesky a reflexe.
  85. Žena.
  86. Člověk.
  87. Slzy.
  88. Všednost.
  89. Vděčnost.
  90. Dobrou noc!
  91. Loď.
  92. Celá moudrost.
  93. Po lektuře Danta.
  94. Jen to srdce!
  95. Sobě.
  96. V sklonu dne.
  97. Naladění dušičkové.
  98. Friedrich Nietzsche.
  99. Tryzna za Boecklinem.
  100. Bohatýr.
  101. In memoriam.
  102. Polsce.
  103. Dvacátému věku.
  104. Romance o mé písni.
  105. Orgie.
  106. Volná chvíle.
  107. Lidstvo k básníkovi.