Hřejme si ruce!

Jaroslav Vrchlický

Hřejme si ruce! (Básníku H. Salusovi.)
Starý jsem kdysi relief viděl ve troskách chrámu, patřil naň dlouho, zahřál mne divně, hluboko v srdci prostotou dětskou podání svého. Antický oltář a na něm urna; z vásy té šlehal do výše plamen, a na něm hřály čtyři se ruce: dětské dvě svěží, patrně dívčí, žilnaté druhé, patrně mužské. Hlavy jich více nebylo vidět, otlučen příliš relief byl, ale z těch rukou mluvila touhatouha, po světle touha, po teple touha; ty ruce dívčí jako ty mužské, svalnaté ruce jako ty dětské vzpínaly k ohni žádoucí dlaně, tiskly se k ohni blíže a blíž, z jemné žil spleti, z hrubé jich tkaně, z obou to znělo: Hřejme si ruce! [79] Zadumán dlouho v hluboké dumě nad touto kresbou lidských čtyř rukou stál jsem a myslil: „Cože, jen ruce? Hřejme si srdce, to platí víc! Hřejme si srdce v dobro a krásu, hřejme si duše v úsměv a vlídnost, hřejme se všickni na ohni tom!“ Antický oltář mizel mi v mlhu, mizel i relief sochařské prácepráce, zbyla jen myšlenka hovoříc dál: Hřejme„Hřejme se všickni v paprsku krásy, hřejme se všickni na ohni dobra, dříve než v sobectví zamrzne svět! Hřejme se všickni! Bůh nám dal slunce; zvali je dobrem, zvete je krásou – slunce je tady, hřejme si srdce!“ 80
Básně v knize Žamberské zvony a jiné básně:
  1. Zvonům kostela sv. Vojtěcha v Ž...
  2. In memoriam.
  3. Orion.
  4. I. Dél jsem doma nepobyl,
  5. II. Kvete šeřík. – Co to je,
  6. III. Starý pan učitel u školních vrat
  7. IV. Já všady byl jsem host
  8. V. Na severu do města jsem přišel,
  9. VI. Což opravdu již umlkám?
  10. VII. Někdo se vysloví lehce,
  11. VIII. Víc v širém světě nenajdete,
  12. IX. Jen k tomu bodu v žití doplouti,
  13. X. Onoho dne těžkou, trapnou cestu
  14. XI. Trpké slovo resignace!
  15. XII. Piniovou šišku z Apenin
  16. XIII. Já z těch, co zbyli k stráži idealu
  17. XIV. Kam, Pane, jdou ty vzdechy,
  18. XV. Bouř venku. Duše moje sní.
  19. XVI. Na nebi měsíc visí,
  20. XVII. Ne vždy to, co se myslí,
  21. XVIII. Je duše tak zimomřivá
  22. XIX. Cos čekám. – Nevím, co to bude,
  23. XX. Ach, kolikrát jsem nechtěl zpívat
  24. XXI. Žebráka potkal jsem, druha druh,
  25. XXII. K té hloubce, kde tvá vlastní duše sídlí,
  26. XXIII. Pravá láska nemůž’ býti uražena,
  27. XXIV. Zpět vržen v tmu se tmě již zvykám,
  28. XXV. Nové jaro klíčí ve mně,
  29. XXVI. Co mohu prosit, co mohu žádat
  30. XXVII. Bože, dej mi užít všeho:
  31. XXVIII. Buďsi život krátký, dlouhý,
  32. XXIX. Celý kraj byl sluncem zalit,
  33. XXX. Dnes kdyby žití knihu
  34. XXXI. Tu pravou radost z žití,
  35. XXXII. Obláčků bílých moře
  36. XXXIII. Černé oči žebravého děcka
  37. XXXIV. Můj osud jiný nebude,
  38. Hřejme si ruce!
  39. Siesta.
  40. Terciny.
  41. Píseň a cigareta.
  42. Meč Damoklův.
  43. Neurčité tóny.
  44. Polní maceška.
  45. Hra světla a stínu.
  46. Ananké.
  47. V polích v červenci.
  48. Přípitek.
  49. Sen.
  50. Jiný sen.
  51. Najady.
  52. Život.
  53. Talmudský motiv.
  54. Ať!
  55. Sloky.
  56. Stíny.
  57. Terciny.
  58. Ješitnost.
  59. Cogito, ergo sum.
  60. Terciny.
  61. Dnešní poesie.
  62. Struna didaktická.
  63. Parerga a Paralipomena.
  64. Básník a filolog.
  65. Po lektuře Goetheho.
  66. Kde jsou ty časy?
  67. Duch písní.
  68. Útěcha.
  69. Jiná útěcha.
  70. V upomínce.
  71. Rány lásky.
  72. Leknín.
  73. Almužna.
  74. Hodiny.
  75. Srdce.
  76. Den.
  77. Víno.
  78. Vzpomínky.
  79. Otázka.
  80. Život.
  81. Dny a noci.
  82. Štěstí a neštěstí.
  83. Slova.
  84. Blesky a reflexe.
  85. Žena.
  86. Člověk.
  87. Slzy.
  88. Všednost.
  89. Vděčnost.
  90. Dobrou noc!
  91. Loď.
  92. Celá moudrost.
  93. Po lektuře Danta.
  94. Jen to srdce!
  95. Sobě.
  96. V sklonu dne.
  97. Naladění dušičkové.
  98. Friedrich Nietzsche.
  99. Tryzna za Boecklinem.
  100. Bohatýr.
  101. In memoriam.
  102. Polsce.
  103. Dvacátému věku.
  104. Romance o mé písni.
  105. Orgie.
  106. Volná chvíle.
  107. Lidstvo k básníkovi.