Kde jsou ty časy?

Jaroslav Vrchlický

Kde jsou ty časy tužeb divokých, kdy všecko v těle hrálo jen a plálo, kdy bujel zpěv a sršel smích a z plna hrdla kdy se smálo, kdy úzký byl mi celý svět, kdy polibkům byl úzký ret a všecko růžové se zdálo? Kde jsou ty časy práce nadšené, kdy přes půlnoc až sedáváno? kdy Huga často sloky plamenné neb Byronovy pozdravily ráno? Kdy drát byl nerv a žula sval, kdy jedno slovo „ideal“ vše nahradilo, co mi bráno? Kde jsou ty časy? Nechuť pomalu a smyslů lenost se již dostavuje, tříšť zbývá mdlých jen opálů, jež ruka chabě sestavuje, zrak zamžen, řek’ bych, slzami, a nade hlavou mlhami pták černý ku obzoru pluje... To asi Smrt jest – Slyším křídel tep. Pták jiný sem by nezabloudil... Tak havran sedá na otep, k níž první sníh se prachem vloudil. Sníh bílý, havran černý jest, to pěkný kontrast, na mou čest! Však spolu konec, já bych soudil.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

491. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Intermezzo. ( K. Egor)
  2. ROMANCE. (Antonín Klášterský)
  3. KNIHA. (Jan Červenka)
  4. VÍLY. (František Soldan)
  5. František Picka. (Josef Lukavský)
  6. Poslední píseň. (Julius Alois Koráb)
  7. PROLOG (Viktor Dyk)
  8. Suspiria. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Splynouti se sluncem chci. (Růžena Jesenská)
  10. SEN. (Viktor Dyk)