PESIMISTY „CARMEN SAECULARE“

Jaroslav Vrchlický

Tak již se s námi loučí století! Tož povinnost mu k hrobu zapěti. Bouřně vzplálo, málo dalo, a co dalo, není jisté, říkáme my – pesimisté. Dalo starosti a shony, elektriky, telefony, drátem spjalo celý svět; bylo velké, bylo mělké, jak to kdo chce rozumět. V poesii přestalo „tvé” a „mé“. Vyhoup se Ibsen a Mallarmé, sta chlapců za nimi v let a vír a nikde plnost a nikde mír. V plastice – Boecklin a Stuck, vše dohromady nesouzvuk, tu tam kdos o pravdy vejce ťuk, splask jako blabuň – ani muk. Na styl v stavitelství se stále čeká, tož na město, co staré jest, se vzteká. Však hudba, ta stále jen zpívá, ač proti Wagneru, s ním splývá, a posluchačstvo nad ní jako vždycky zívá. Kde malý národ, k světlu se tlačí, chce osvěty mít po koláči, odejde vysmán – celkem je to k pláči. A v politice – nemravnost! Na místo hlav se chytá chvost, ta hra je celkem zbytečnost. Jen militarism kvete, a to nás nejvíc hněte, čím lidí víc lze zabíjet jedinou koulí – v tom je vzlet, pod fanglí míru teď, pěvče, laď lýru, co chce víc svět? Ve vědě všecko se vyvrátí, Laplace a Darwin dnes neplatí. Co tedy chcem? Všecko je domněnkou, všecko je snem! Kde lidstva sen zlatý? Jen dráty a dráty od mozku táhnou až na břeh moře, pod mořem táhnou – co jest jim zoře? Nesou dál lidstva odvěké hoře, ty dráty! Od věže k domu, přes hroty stromů, přes Karlův most bude se tmíti jich příšerný chvost! Bilance – celkem smutná! A nad vším kněžská kutna se klátí jako před lety, co platen boj byl staletý? Ó titáni v své touze, nač shon a chvat? Líp, jděte spat! To jedno víte, jak sníte a spíte, se vším se sejdete vsled v jedné strouze! Toť konec století, přejde a přeletí, bouřlivě vzplálo, sotva co dalo, co dalo, není jisté – ať žijí pesimisté!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

mleč, mlynář, mlýn, stárek, mlejnice, krajánek, mlít, mlynářka, stavidlo, mlýnice

93. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. [Požár Tater] (Jiří Mahen)
  3. POHÁDKOVÝ FILM (Josef Svatopluk Machar)
  4. RVÁČ. (Antonín Klášterský)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. 262. K jakémuže ústí na sirotčím (Jan Kollár)
  7. My (Otokar Fischer)
  8. Růžový mlýn. (František Serafínský Procházka)
  9. MLÝN POD VRCHEM (Jiří Mahen)
  10. Krajánek. (Viktor Dyk)