V Před Myslbekovou sochou sv. Václava

Jaroslav Vrchlický

To bylo rozmarů a rad a řečí a dobré vůle, víc však zloby skryté, než z výhně ducha Tvého v obrovité se póze zved, vždy jak se zvedal, větší. Teď vše se zmítá v málomocné křeči, kde promluvils ty, nezkrocený cite, kdy ztichlo nitro pochybnostmi zryté, jak míru kníže má jet k líté seči? A jede přece! Klidný, vítězící, tak v Tobě rostlo to, se v souzvuk slilo, nechť symbol třeba, ale velký, krásný. Teď, co se v Tobě slilo, promluvilo. Zřím celý lid svůj v jeho klidné líci, co lidu bol plášť skrývá tmavořasný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

951. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO PŘEČTENÍ BÁSNÍ G. LEOPARDIHO (Jaroslav Vrchlický)
  2. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. BUDITELŮM (Viktor Dyk)
  5. Píseň Kopulentova. (Viktor Dyk)
  6. Stesk. (Jan Pelíšek)
  7. SLOKY O SPRAVEDLNOSTI (Antonín Sova)
  8. LERMONTOV. (Josef Svatopluk Machar)
  9. VLASTNÍ SILOU! (Pavla Maternová)
  10. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)