V ten čas kdy zmládlou silou přírody(J5m)
do krajů našich vesna zavítá(J5m)
by mezi květy rozbila svůj stan(J5m)
kdy rázem tvor i člověk okřívá(J5m)
a svět se mění v úsměv jediný(J5m)
cit života a ze života ples(J5m)
do srdcí vchází která zabrána(J5m)
v dnu šerých jednotvárné předivo(J5m)
cos jako svátek cítí v sobě hrát(J5m)
kdy člověkem se cítí člověk víc(J5m)
chce na všem co tu kvete účast svou(J5m)
s vším shodnout se a všemu jíti vstříc(J5m)
i nachýlené čelo zvedá se(J5m)
svět s novou rozhlíží se radostí(J5m)
Tak vítalo vždy lidstvo První máj(J5m)
by novou osvěžené nadějí(J5m)
když písněmi a květy okřálo(J5m)
se mohlo dále cestou práce brát(J5m)
co jindy temný velel v srdci pud(J5m)
a lepší doby tucha nejistá(J5m)
dnes vědomě se hlásí s úmyslem(J5m)
by lepší co jest v hrudi dělníka(J5m)
dnes vzplálo v jara vlídném úsměvu(J5m)
cit radosti a lásky k životu(J5m)
v němž oko zakalené sazemi(J5m)
a kouřem výhní vzplane požárem(J5m)
kdy mozolitá ruka odkládá(J5m)
svůj nástroj aby v družném přátelství(J5m)
dlaň druha mozolitou hledala(J5m)
neb kadeřavé hlavy dítek svých(J5m)
Tu vzkvětlou nivou když se rozhlíží(J5m)
zrak přítmí šerých dílen uvyklý(J5m)
zří v sněhu vonných hlohů státi stráň(J5m)
a v lesku třešňového květu sad(J5m)
jak necítil by dělník poslední(J5m)
s tím silným citem lásky k životu(J5m)
cit příslušenství k drahé zemi té(J5m)
jež hýří v krásách vesny omládlé(J5m)
To jeho vlast Je hrdý na ten kraj(J5m)
vzduch jehož dýše jehož šlape zem(J5m)
a jehož símě sil a počinu(J5m)
v plod zralý ušlechťuje nejvíc on(J5m)
Kus vlastní práce vidí ve všem plát(J5m)
a hrdý na matku svou zaplesá(J5m)
Máj přírody máj lidstva srdcí máj(J5m)
zas přišel bratří Vzhůru vzneste zrak(J5m)
a věřte v starou píseň naděje(J5m)
že není snem a není přeludem(J5m)
a není v příští prázdnou útěchou(J5m)
Vždyť cítit musíte jej v nitru svém(J5m)
při sladkých zvucích tónů Mistrových(J5m)
jež zlatými se kolem včelami(J5m)
nad vámi rozletí Ó prožijte(J5m)
v jich blahé chvíle v pyšném vědomí(J5m)
že rovněž na vás hrda patří vlast(J5m)