Co platno?

Jaroslav Vrchlický

Co platno, v lhostejném když tupém davu se najdou v skutku dvě příbuzné duše? Dva družné tóny nepřehluší vřavu a chodec, jenž byl blažen v stínu stromu, přec jednou musí domů, dál sama v širém poli stojí hruše. Co platno, když se oko vnoří v oko, když ruka tiskne ruku v bolné křeči? když skutkem jest, co váháš říci, sloko? Jak dlouho můž’ to celé trvat štěstí? Co platno jednou kvésti? Co platno štěstí, nemůž’-li být větší? A naposled vždy sám jsi, ku tvé skráni jen toho přiletí zvěst, co juž bylo, sám v boji, po boji, sám v umírání... Cos prožil, v mlhu tratí se a stíny, by zas to prožil jiný, by jiné hřálo to – a opustilo.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

706. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  3. JEŘABINY. (Jaroslav Haasz)
  4. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  5. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  6. POSLEDNÍ TOUHA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  7. HOROUCÍ ŽÍZEŇ (Arnošt Procházka)
  8. Na dušičky. (Josef Kuchař)
  9. Zpověď vlků. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Mlhy jdou nad lesy... (Bohdan Kaminský)