XV. Bílý dům.

Jan Vřesnický

Pode strání stromů ve náručí klidně dřímá chýžka vedle chýže, jedna výše, druhá, třetí níže a všem stejně potok šplouná ručí. Jako bílý květ kdy čistě vzpučí, tak se nad ně pne a přece víže k nim ten bílý dům a poutá blíže ves, jíž bouře vášní nezahučí. Jako k svatostánku každý zírá, kde se nápis „Našim dětem“ skví. To jich láska, naděje a víra. Nechať jinde lid náš odstrkují, zde ty domy vedou k vítězství, reky tuží a zbraň lidu kují.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1105. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ NÁRODNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  2. ČTYŘI PÍSNĚ SOKOLSKÉ. (Josef Václav Sládek)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  5. Dvacátý říjen 1861. (Václav Pok Poděbradský)
  6. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  7. Podzimní píseň. (Augustin Eugen Mužík)
  8. SMRT MISTRA JANA HUSA. (Stanislav Popelka)
  9. ADOLFU HEYDUKOVI ke dni 7. června 1915. (František Serafínský Procházka)
  10. JABLOŇ A VIŠEŇ JEDEN JSOU KVĚT... (František Serafínský Procházka)