JABLOŇ A VIŠEŇ JEDEN JSOU KVĚT...

František Serafínský Procházka

Jabloň a višeň jeden jsou květ, a lesy zmlazené dýší tak vlaho – moci tak kvésti květem svých let, ó, jaké štěstí, ó, jaké blaho! Zakotven v zem být, jako ten strom, z ní stále opíjet mízou se svěže, vítězství vše je, básníku, v tom, jsou Tvoje zvony z nejdražší spěže. A kdyby hlas jich v proměně mod na chvíli měl se v hlubinách skrývat, ozve se zase jak onen z vod a bude hymnu vítěznou zpívat. Uprostřed ptáků, zahrad a luk, uprostřed ztrpklého českého kraje, uprostřed jeho slastí a muk víno Tvé písně purpurně zraje. Tmaví se smutkem českých těch lích, jiskří se hněvem trpící země a sládnouc v hořko jak český smích, jako ta msta se krvaví temně. Číš jeho vzhůru! Pěvče, buď zdráv! Zpola jen vypito, dál kypět může, a kdo kde po ní zlou rukou máv’, tam planou bílé kolkolem růže.

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

929. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEDĚLNÍ JITRO BENDLA-STRÁNICKÉHO. (Antonín Klášterský)
  2. Čas pádí jako zběsilý, (Jiljí Vratislav Jahn)
  3. POSLÁNÍM (Božena Benešová)
  4. Šumavo věrná, mnohý den (Jiljí Vratislav Jahn)
  5. Dvacátý říjen 1861. (Václav Pok Poděbradský)
  6. PÍSEŇ NOCI 29. ŘÍJNA (Viktor Dyk)
  7. ČESKÝ STROM (Karel Dostál-Lutinov)
  8. XV. Bílý dům. (Jan Vřesnický)
  9. ŠUM KRVE. (Antonín Sova)
  10. Šumavě. (Emanuel Miřiovský)