XXVI. Dítě, které začíná čísti.

Jan Vřesnický

Ach, jaká radosť, dítě, ze tvých lící ti plane náhle? Jaký že to sen ti loudí z mysli článků svazek ten, jenž dosud dřímal jako obr spící? Snad poznalo’s tu ducha velkou svíci a žízníc sklonilo’s se nad pramen? Mrak noci prchl, jasný vzešel den i slunce věd a umů sálající? Ký div to s tebou velký stal se náhle? V té mrtvé knize život že je skryt? Čti! Je tam světla zřídlo neobsáhlé. Jak tobě bude, až tvé mysli síla dovede chápat’, ký tu zázrak vryt a vlasti tvé čím česká kniha byla.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

379. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘEM V ČECHÁCH. (Adolf Racek)
  2. K VEČERU PANÍ HANY KVAPILOVÉ (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. Dvěma nedochůdným kritikům. (Josef Kuchař)
  5. GANYMED. (Jaroslav Vrchlický)
  6. XXXIX. Mezi čtením Odysseje. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Moře. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V srdce zpátky. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Mladé dívce, jež illustrovala mé verše. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Zlaté desky. (Alfons Breska)