K měsíci.

Jan z Hvězdy

Luno milostná, jak ty tichounké Záře vysíláš v okno nizounké! Jak zlatoleskné slunce uhasne, Osvěcuje svit tvůj nebe jasné. Pak se jinoch k své vkradne děvince, Líče sliby své jí po hubince. Tam v chladu jilmu, slyš, vzdechy tejné: Aj vzdechy lásky – lásky nadějné! Tamť i slavíků zní klokotání, Tvorstvo dojemně zvouc k milování. Když mile stříbro tvé v toku hrává, vábně holoubek v háji vrkává. Cožkoli v lásky dlí blaženosti, Všecko kochá se v tvé spanilosti. – Luno milostná, jak ty tichounké Záře vysíláš v okno nizounké!

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

64. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  2. None (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  4. POMNĚNKY. (Karel Sabina)
  5. None (Václav Vojáček)
  6. POVOLÁNÍ. (Karel Sabina)
  7. Stella. (Siegfried Kapper)
  8. ŽIVOTA POUT. (Karel Sabina)
  9. HARFA. (Otakar Červinka)
  10. None (Milota Zdirad Polák)