K měsíci.

Jan z Hvězdy

K měsíci.
Luno milostná, jak ty tichounké Záře vysíláš v okno nizounké! Jak zlatoleskné slunce uhasne, Osvěcuje svit tvůj nebe jasné. Pak se jinoch k své vkradne děvince, Líče sliby své jí po hubince. Tam v chladu jilmu, slyš, vzdechy tejné: Aj vzdechy lásky – lásky nadějné! Tamť i slavíků zní klokotání, Tvorstvo dojemně zvouc k milování. 56 Když mile stříbro tvé v toku hrává, vábně holoubek v háji vrkává. Cožkoli v lásky dlí blaženosti, Všecko kochá se v tvé spanilosti. – Luno milostná, jak ty tichounké Záře vysíláš v okno nizounké! 57