Vyhnanství.

Jan z Hvězdy

Vyhnanství.
Vyhnán z lásky květoucího ráje, Kamž mne vedly stezky kvítkové, Kde mnou hráli zlatí časové, Co větérci spanilého máje: Nesmím ohlédnouti se na háje, Kde vše pělo písně májové, Ni obraz milosti růžové Volno v mrákotné přenesti kraje. O kam se duch truchlý poděje? Zpět mi kročit plamenný meč brání, V předu sivé, sněžné závěje, Chladného severu zpurné vání! Ach mně ostala jen naděje – A s ní teskné upamatování. 92