Píseň česká.

Jan z Hvězdy

Píseň česká.
Píseň česká slavně znívá, V chrámu Páně když se zpívá, Kde duch prost vší pozemskosti Na perutěch pobožnosti K vyšším stanům zalétá; Píseň česká slavně znívá, Když lid „Svatý, Svatý!“ zpívá. Píseň česká sladce plyne, Z ust děvinky když se vine; Jako mez imezi květinami Když potůček lučinami Ke své řece pospíchá. Píseň česká sladce znívá, Dívka když o lásce zpívá. Píseň česká líbě znívá, Kdy společně se zazpívá: 5 Jako když větérci máje Laškují s větvemi háje, Tak tu rozmar s námi hrá. Libě česká píseň znívá, Když ve spolku se ozývá. Píseň česká srdce jímá, Brzy proudí, brzy hřímá; Někdy lahodou oplývá, Jindy žalem se odívá, Tu zas frašně stěbetáštěbetá; – Nejvřeleji ale znívá, Lásku k vlasti kdy rozhřívá. 6